F.L. Věk [TV seriál]

Dramatizace stejnojmeného románu z druhé poloviny 18. století čerpá z významného historického období českého národa, tzv. národní obrození.Proti sobě stojí osudy dvou českých vlastenců, historických osob, Františka Heka - Věka a Václava Tháma.Zatímco Věk intenzivně pracuje pro národní věc při zděděném povolání kupectví na českém věnkově, Thám si klade vyšší úkoly, odejde z občanského povolání ke kočujícím divadelním společnostem...

Dvanácti dílný seriál se pyšní velice výborným herckým obsazením, ale bohužel byl natočen ve špatné době. Ihned po jeho dokončení putoval do Archivu, díky sprnu 1968, a jeho vysílaní jsme se dočkali jen díky pádu železné opony v roce 1989. Dodejme jen, díky za toto, protože tento serial je opravdu výtečný nejen po herecké stránce, ale také po stránce kulturní.

Televizní ztvárnění rozsáhlého románu Aloise Jiráska z období našeho národního obrození je dílem autora Otto Zelenky, režiséra Františka Filipa a dlouhé řady dalších významných umělců. Historie pokořeného a ujařmeného národa, který hledá a nalézá svou ztracenou tvář, získala po vstupu armád Varšavské smlouvy v nových politických souvislostech nový smysl. Divák v ní právem nacházel podobenství s tím, co právě prožíval. A tak se staly pro schvalovatele jakékoliv zmínky o národním sebevědomí a duchovní síle víry nepřípustné. Při premiéře v roce 1971 nesměl být poslední díl F. L. Věka uveden. Teprve po roce 1989 bylo poprvé možné uvést seriál v jeho původní podobě.

I. EPIZODA: Poprvé poznáváme hrdinu slavného románu A. Jiráska. Máme možnost sledovat Františka od dětství a seznámit se prostředím, ve kterém vyrůstal. Narodil se v roce 1769 v rodině dobrušského kupce. Už jako dítě se seznámil s křivdou, která se stala sousedovi, tajnému evangelíkovi Žalmanovi, když mu vrchnost zabavila Kralickou bibli. Ve škole učitel brzo rozeznal Františkův hudební talent. A tak ho doporučil jako choralistu k pražským benediktinům, kde mohl zadarmo vystudovat gymnázium.

II. EPIZODA: V druhém dílu František studuje v pražském benediktinském klášteře a získává zde neomezený přístup do bohaté knihovny. Klášter je však později rozhodnutím císaře Josefa II. zrušen. František ze všech sil pomáhá zachraňovat nejvzácnější knihy z konfiskované knihovny. Pro sebe si odnáší Komenského spisy a také výtisk Kralické bible. Studií František zanechat nemusí. Jako premiant dostával nevelké císařské stipendium. Nevrací se tedy do Dobrušky, jak si přál jeho otce, ale zůstává v Praze.

III. EPIZODA: František nesplnil otcovo přání, aby se stal kupcem, nebo vystudoval na kněze. Dal se do studií filosofie, ale jeho největší láskou se stala hudba. V té době Praha hudbou žila. Bylo zde možné potkat W. A. Mozart, který právě komponoval pro Nosticovo divadlo novou operu, Dona Giovanniho. František, který se při studiu živí kondicemi, se dostává jako učitel hudby do rodiny Butteauových. Tady se zamiluje do své žačky, němé Pauly, a jejím prostřednictvím se spřátelí s Václavem Thámem, českým buditelským divadelníkem.

IV. EPIZODA: Ve čtvrtém dílu se v Praze chystá premiéra Mozartova Dona Giovanniho. František se těší i proto, že na toto představení doprovodí svou milovanou Paulu Butteauovou. Ale den před premiérou ho vyhledál kapelník Praupner, který ví, že František je dobrý muzikant, a odvede ho za Mozartem na Bertramku. Je totiž nutno nahradit dva onemocnělé členy operního sboru. František uspěje ve zkoušce, dokonce dostane od Mozarta dva dvacetníky...

V. EPIZODA: František Věk si stále více přivydělává při studiu jako hudebník. Doktor Thám ho získal ke spolupráci s vlasteneckým českým divadlem v "Boudě", komponuje hudbu k jeho hrám. Františkův hluboký cit k Paule nedošel naplnění. Paula se těžce rozstonala a František ztratil kondici. Matka Butteauová ve Věkovi vidí zajištěného ženicha a naléhá na dceru Lotty, aby si ho získala. Rozezlený otec Věk se dozvídá, jak František v Praze žije a vypraví se za ním. Otec a syn se však rozejdou ve zlém. František tedy už nemůže počítat s finanční podporou a jde prodat své cenné knihy do Krameriovy české expedice. Tam se seznamuje se samotným Krameriem a vlasteneckým knězem páterem Vrbou a je tu také profesor Vydra. Všichni Věka přemlouvají, aby knihy neprodával a Kramerius je bere jen jako zástavu a vypomáhá mu ze svého.

VI. EPIZODA: František po uzdravení Pauly jede s rodinou na výlet, tu ho však čeká hořké poznání - Paula miluje Václava Tháma. František nemá štěstí v lásce, a zároveň se na něj hrnou další pohromy - je zcela bez peněz a dozvídá se, že jeho matka je těžce nemocná. František se chystá domů. Před odchodem ho vyhledá Thám, platí za něj dluh u bytné a jako muž s mužem si vzájemně vysvětlí svou lásku k Paule. Thám vyslovuje naději o svém svazku s Paulou, ale ví, že divadlo není žádní zajištění pro rodinu. Věk se vydá do Dobrušky pěšky, kam dojde bos - boty nevydržely. Matce se už daří lépe, ale otec je nesmlouvavý. Nechá sice Františka pracovat v obchodě, ale kromě příkazů na něj nepromluví a dokonce ho podezírá, že mu chce sebrat nějaké peníze z pokladny. Nakonec František nevydrží a rozhoduje se k útěku z Dobrušky.

VII. EPIZODA: Rok 1789. Otec Věk se rozhodl vyzkoušet Františkovu poctivost. Poslal ho nakoupit plátno a svěřil mu 200 zlatých. Předem se domluvil s kupcem, ten dokonce Františka sváděl k provizi, ale mladý Věk nezklame. Spokojený otec vrátil Františkovi plnou důvěru. Jen se zlobí, že si František předplatil Krameriovy noviny. Ten se domnívá, že získá nějaké zprávy o Thámovi. Po Praze se mu velice stýská a je rozhodnut se do Prahy vrátit, dostudovat a živit se hudbou. Otec naopak chce, aby převzal kupectví. Na obzoru je válka... Cestou za nákupy se setká s chudičkou hereckou společností a Thámem. Dozvídáme se osudu rodiny Butteauových: Když Lotty neodpovědně odešla od divadla, musel pryč i otec Butteau. Thám šel za nimi ke kočovné společnosti, oženil se s Paulou. Jsou na tom všichni bídně. Věk je všechny pohostí a zažívá i radostnou událost, neboť Paula porodí synka Václava. Při porodu se jí vrátí řeč. František se Thámovi svěřuje s úmyslem vrátit se do Prahy. Thám ho zapřísahá, aby to nedělal. Jako vlastenec víc pomůže národu, bude-li dobře pracovat jako obchodník doma. Vynucuje si na Věkovi slib, že se vrátí do Dobrušky.

VIII. EPIZODA: Františkův otec onemocní, a tak je mladý Věk nucen vést obchod sám. Stává se středem pozornosti jako dobrá partie. Věkovi je nejbližší Márinka Snížková ze sousedství. Otec po zápalu plic umírá s vědomím, že obchod předal do dobrých rukou. V roce 1790 umírá císař Josef. František vede obchod a z bohaté bibliotéky půjčuje vlastencům knihy. Rád by rozjel obchod ve velkém. Matka ho nabádá, aby si zajel do Prahy. Věk v Praze potkává mnoho svých a přátel a zjišťuje, že Paula a Thám neměli ve vztahu štěstí - jejich syn zemřel a jejich vztah ztroskotává. Paní Butteauová chystá s dcerou Betty intriku na Věka.

IX. EPIZODA: F. L. Věk je dobrá partie, proto se paní Butteauová snaží, aby se sblížil s její nejmladší Betty. Když jdou společně do divadla, kde se ovšem hraje německy, setkává se Věk s Thámem a ten mu odhaluje intrikánství rodiny Butteaových, o kterém Paula údajně neví. Po návratu domů však Paule vyčte, že své matce a sestře s intrikou pomáhala. Věk se setkává s přáteli vlastenci - vedle Krameria je to rychtář Vavák a páter Vrba. Dozvídá se od nich, že se císař Leopold napřesrok dá korunovat za českého krále a všichni si slíbí, že se na korunovaci sejdou. Věk se vrací do Dobrušky a přiváží mamince šperk z českých granátů, ale matka ho chce schovat pro budoucí nevěstu. Starému Žalmanovi přináší Komenského spisy. Sobě pak spinet - což je pro Dobrušku senzace. Celé sousedství mu naslouchá, zvláště Márinka Snížkova...

X. EPIZODA: V tomto díle se dozvídáme o často kuriózní vlastenecké a osvětové činnosti. Páteru Vrbovi odkáže umírající farář Hejna peníze a on si za ně nechá ušít kabát s mnoha kapsami, aby v nich mohl roznášet po českém venkově knihy a časopisy. Františkova vlastenecká a osvětová činnost v Dobrušce má řadu podob. Kromě půjčování českých knih se jeví vrchnosti nepohodlný i jinak. Odešel z kostela během kázání, kde farář tupil Francouzskou revoluci, v hostinci zesměšnil dva panské úředníky a usvědčil je z naprosté neznalosti Rousseauova díla. Z Opočna se Věkovi ohlásí někdejší poštmistr Sýkora, který své upřímné vlastenectví uplatňuje neobvykle. Vymýšlí si pro slova, o nichž není přesvědčen, že jsou čistě česká nové, často směšné názvy. Věk organizuje výpravu na korunovaci, s čímž má samozřejmě oplétačky s úřady... V osobním životě se pomalu rýsuje budoucí vztah s Márinkou - ale Věk se po zklamání s Paulou bojí...

XI. EPIZODA: 1791. Věkovo postavení v Dobrušce se upevnilo, zvláště když organizuje výpravu na korunovaci. Po létech se k němu vrací lakotný konšel Pinkava, který by ovšem na korunovaci rád něco vydělal. Na večerních sedánkách se sbližuje s Márinkou a těší ho, že jeho věrná klientka tak nadšeně hájí českou věc. Babičce Snížkové se do Prahy nechce, ale když vidí Márinčino zklamání, napíše bratranci do Prahy a obě se připojují k Věkově výpravě. Při prvním nocování se už už s Márinkou sblíží, ale stále je tu stín Pauly a intrikánek Betty i Lotty. Věk se v Praze setkává se svými přáteli - vlastenci, Krameriem a Hněvkovským, ale nakonec prožije slavnostní korunovaci v blízkosti Márinky.

XII. EPIZODA: Věk sleduje korunovační průvod s Márinkou. Večer navštíví s rodinou Snížkovou divadlo U Hybernů, kde hraje Thám ve své hře Oldřich a Božena. Všichni se chystají na ples, který by měl navštívit i nový císař. Přes intriku Betty se nakonec Věk přece jen sblíží s Márinkou a po návratu do Dobrušky ji jako svou nevěstu jde představit umírajícímu Žalmanovi. Ten vrací vypůjčené knihy, ale odkazuje Františkovi i vzácnou Kralickou bibli. Věkovou svatbou, při níž na varhany hraje kmotříček Havránek, díl vrcholí.

XIII. EPIZODA: Věka navštěvuje páter Vrba při své pouti českým krajem. Věk hodnotí císařovy sociální reformy, Vrba odmítá jeho kult, podle něj císař přispívá k poněmčování národa. Kdysi nadšený Thám neskrývá svůj pesimismus v národních věcech, a je nešťastný i osobně, odhaluje Paulinu nevěru. Věk se setkává se spolužákem Šmídem, nyní cenzorem. Thám je pro opilství propuštěn z divadla, musí hledat obživu až v Plzni. Pouze u Krameria nalézá Věk větší naději. Vznikne tu myšlenka, že by měl hrát české ochotnické divadlo v Dobrušce a okolí. Věk získává souhlas zámeckého direktora, zaníceného muzikanta. Jeho podřízení však záhy přijdou Věkovi zabavit knihy francouzských encyklopedistů. Věk jde protestovat a jeho rozhovor s opočenským direktorem se vyhrotí jako střetnutí dvou společenských sil: pokrokového vlastence a feudálního byrokrata. Přes nabádání matky k opatrnosti Věk dochází k závěru, že jeho povinností je probouzet v lidech lásku k české řeči. Epizoda s malým Michalem Patočkou, který se vydal pro nové knihy a v chumelenici málem zmrzl u Věkova prahu ho přesvědčí, že české povědomí nezahynulo a že ani on sám nemá právo na opatrnost.

Nejlepší česko(slovenský) seriál všech dob, který patrně už nikdo nikdy nepřekoná. Magická černobílá Praha počátku národního obrození, propracované postavy, doslova celá česká herecká špička a především výprava tohoto seriálu, díky které se divák skutečně přenese do Českého království přelomu 18. a 19. století... a navíc krásná hudba od úvodní znělky až po Mozartovy divadelní kusy...