Victor Lanoux

Je známo, že dítě si své rodiče nevybírá, Victor Lanoux se narodil v rodině, která neměla podmínky, aby zdárně fungovala. Matka bez práce a táta byl známý více v nočních podnicích, hernách, kde se jak ryba ve vodě pohyboval jako profesionální karbaník. Bylo zapotřebí, aby zasáhly úřady sociální péče o dítě, a chtě nechtě, je poslán na čerstvý vzduch francouzského statku zdejšího venkova. Když ve dvanácti letech se slzami opouštěl venkov, bylo potřeba něco dělat, aby měl na živobytí, a k tomu je nejlepší pracovat od rána až do šera. Pracuje se štětkou v ruce a v dalších podobných profesích, také dokázal být platný v automobilce Simca. A jak střídal jedno zaměstnání za druhým, věděl, že to není to pravé, ořechové. Při jeho rozhodování co dělat od pondělka, jej vytrhl ze sna povolávací rozkaz k nástupu do armády. S ní se jako parašutista dostal až do Alžírska, odkud jeho biologičtí rodiče pocházeli. Vojna utekla jako voda a už tu je zase rozhodování, kde dělat. Započal mít zájem o hereckou dráhu, a jak se říká, jak se stát hercem, je zapotřebí, být tomu zázraku na blízku a dělat třeba kulisáka ve filmových studiích, koukat na prsty, jak to ty hvězdy dělají. Na počátku 60. let mu pomohlo přátelství s komikem Pierrem Richardem, brázdili spolu kluby a kabarety a upřímně přiváděli svými scénkami a skeči diváky do varu. Ale po několika letech si oba řekli, bylo toho dost a každý si jde svou cestou. Spolu se samozřejmě museli potkat u natáčení filmů, ke kterým byla československá komise pro nákup filmů ze zahraničí štědrá.

Dříve než začal hrát ve filmech zločince, padouchy a úplatné starosty a podnikatele, se stal členem divadla Jeana Vilara Théâtre National Populaire a hrál v náročných hereckých kusech, jako je Hamlet nebo, co je i u nás velmi známé, Bláznivá ze Chaillot. A konečně přišlo i uplatnění ve filmu, a těch filmů bylo poctivě hodně, ale také hodně se jich nedostalo k nám. Jenže když byly filmy kvalitní, dalo se přimhouřit oko a filmy jsou zakoupeny do distribuce. A k těm filmům patří i Případ Dominici (1973), kde ten hlavní part táhne Jean Gabin s Alainem Delonem. S Jeanem Gabinem se střetává v kriminálním thrilleru Dva muži ve městě (1973). Kdybych napsal něco k filmu, asi by si čtenář těchto řádků řekl, že si jej nevážím, protože každý znalec dobrého filmu jej zná nazpaměť. A přichází i film Špinavá záležitost (1981) a zde hraje tajemného policejního komisaře, který využije ženu jako volavku, aby měl v ruce jakési důkazy, ať to stojí, co to stojí. V tomto filmu jde jen a jen o drogy.

Když těch filmů, kde hrál zlé muže na opačné straně zákona, bylo už dost, hrál neúplatné policisty, učitele tance ve filmu Bratranec a sestřenice (1975), kde utíká z jedné ženské náruče do druhé. Nedávno se dal koupit film Psi (1978), který byl vydán na DVD. Zde největší hereckou porci má Gérard Depardieu a velkou roli mají agresivní pejsci. Když dobrých filmů a scénářů ubylo, pokusil se o náplast, stal se i dramatikem a své hry si i sám režíroval. A je jen skok k založení produkčních společností Les Films de la Droutte a Régie Entreprise Video. Začaly být časové mezery mezi natáčením a již se zdálo, že nemá divákům co povědět, a on v poslední době neví kam má dříve skočit. Ale již v roce 1998 začal natáčet seriál Louis la brocante a těch epizod bylo 44 epizod, což je jako 40 filmů. V seriálu hraje makléře, který si čas od času odskočí a vyšetří jako detektiv nějaký složitý případ. K tomu mu občas pomůže dcera, ale s její maminkou již nežije. Po svém regionu to upaluje po prašných cestách ve svém Citroenu. Seriál zřejmě skončil v roce 2013.

Herec jistěže není na chlapečky, dlouho žil ve společné domácnosti s legendou francouzského filmu Marie-José Natovou. On hraje, o ní se dlouho nic nepíše. Z velké lásky na svět přišla dvě děvčata a kluk. Nyní si užívá spokojené stáří v náruči jiné ženy, která jej opečovává.

Victor Lanoux hrál dále např. ve filmech: Tři miliardy bez výtahu (1972), Nelítostný souboj (1975), Žena v okně (1976), Útěk (1978), Místo činu(1986).

Autor: jarda53

Victor Lanoux se narodil 18. června 1936 v Paříži jako Robert Victor Nataf. Jeho rodiče byli tuniští Židé, tak ho začátkem války poslali na statek v Creuse. Tam žil do svých jedenácti let pod jménem Victor Lanoux. Vyučil se mechanikem a pracoval v továrně Simca. V roce 1955 nastoupil vojenskou službu. Tři roky působil v Alžírsku jako výsadkář. Když se vrátil do civilu, začal pracovat jako kulisák pro filmové ateliéry studia v Boulogne Billancourt. Tam ho oslnila práce Anthonyho Quinna natolik, že se rozhodl stát hercem.

V roce 1961 společně s budoucím slavným komikem Pierrem Richardem vystupoval v kabaretu s vlastními skeči. Pro kabaret psal scénky pět let. V roce 1961 debutoval před kamerou v televizním filmu ZÁHADY PAŘÍŽE. Od roku 1964 působil v TNP (Théâtre National Populaire Jeana Vilara), kde hrál Hamleta, Tartuffa, i v dramatech současných autorů. V TNP hrál do roku 1969.

Před filmovou kamerou se Lanoux objevil poprvé ve snímku STARÁ DÁMA SE BAVÍ (1965). Od roku 1973 rozšířil rozsah svých uměleckých činností a stal se i dramatikem. Napsal Le Tourniquet (Turniket, 1973) a později La Ritournelle (1989), která mu vynesla nominaci na cenu Moliéra za rok 1989.

V roce 1973 ztvárnil jednoho ze synů sedláka Dominici, kterého hrál Jean Gabin, ve filmu PŘÍPAD DOMINICI. Tehdy si filmaři všimli jeho vysoké a robustní postavy a začali mu nabízet role drsných mužů na obou stranách zákona. Lanoux se s Gabinem setkal před kamerou podruhé ještě v témže roce ve snímku DVA MUŽI VE MĚSTĚ s Alainem Delonem. Se svým přítelem Richardem si zahrál v komedii NEVÍM NIC, ALE ŘEKNU VŠECHNO (1973). Roku 1974 napsal hru Le péril bleu (Modré nebezpečí), kterou sám režíroval.

Rok 1975 byl pro Lanouxe úspěšný. Za roli Ludovica ve filmu BRATRANEC A SESTŘENICE získal Cézara za nejlepší mužský herecký výkon.

V témže roce (1976) obdržel Cézara za výkon ve vedlejší roli, když ve filmu NELÍTOSTNÝ SOUBOJ (1975) ztvárnil roli slizkého politika, proti němuž marně bojovali dva policisté. S Romy Schneider a Philippe Noiretem si Lanoux zahrál ve filmu ŽENA U OKNA (1976). Následující rok si zahrál po boku své ženy Marie-José Nat v mysteriózním dramatu VLASTNÍ MINULOST NEZNÁMÁ.

Roku 1978 založil filmovou produkční společnost Les Films de la Droutte. V roce 1979 produkovala tato společnost snímek AU BOUT DU BOUT DU BANC s Lanouxem v hlavní roli. V témže roce si Lanoux zahrál spolu s Gérardem Depardieu ve filmu PSI. K filmům s politickým podtónem se Lanoux vrátil roku 1981, když společně s Marléne Jobert natočil snímek ŠPINAVÁ ZÁLEŽITOST.

V roce 1989 se začal natáčet televizní seriál detektivních příběhů POLICEJNÍ ZPRAVODAJSKÁ SLUŽBA. Lanoux si ke všem 14 dílům napsal scénář a ztvárnil hlavní postavu sympatického vyšetřovatele Rogera Goupila, který ne až tak zcela lpí na předpisech, ale o to více lpí na Simonovi, kterého se kdysi ujal. Série skončila v roce 1995 a přinesla Lanouxovi velkou popularitu.
Před filmovou kamerou se Lanoux naposledy objevil v roce 2001 ve filmu REINES D'UN JOUR.

V roce 2003 ho ke spolupráci přemluvil režisér Michel Favart, který s Lanouxem natočil televizní film Pierre et Farid. Od roku 1998 hrál v seriálu LOUIS LA BROCANTE. Během natáčení utrpěl 18.října 2007 aneurysma aorty, operace dlouho plánovaná na začátek roku 2008 se musela uspíšit. Po operaci byl Lanoux ochrnutý na polovinu těla. Lékaři mu nedávali téměř žádnou naději, že se vyléčí. Ale Lanoux se nevzdal a i díky Véronique Langlois se zotavil. Po rehabilitaci opět pokračoval v natáčení. V červnu a říjnu 2010 režíroval Lanoux dvě epizody ze seriálu Louis la brocante.

Se svou první manželkou Marie-José Nat měl Lanoux tři děti, syna Richarda a dcery Emmanuelle a Stéphanie. Syn pod jménem Richard Nataf píše scénáře a produkuje. S otcem se setkali při psaní Policejní zpravodajské služby.

18.12.2008 si Victor Lanoux vzal za ženu režisérku Véronique Langlois. O svém uměleckém životě napsal Lanoux knihu Laisser flotter les rubans.

Autor: snorlax

Victor Lanoux , vlastným menom Victor Robert Nataf, francúzsky komik, producent, scenárista a dramaturg sa narodil 18. júna 1936 v Paríži.

Po ukončení štúdií hrával v parížskych divadlách a kabaretoch ako Le Théâtre national populaire úlohy v dielach: Hamlet, Arturo Ui a La Folle de Chaillot. V roku 1961 sa dal dokopy s Pierreom Richardom a 5 rokov hrali spolu v kabaretoch. Je aj autorom divadelných hier: le Tourniquet (1973), la Ritournelle (1989), Drame au concert (1994) a le Péril bleu ou Méfiez-vous des autobus (1996).

V sezóne 1980-1981 hral v Théâtre de la Ville úlohu Octava Moureta v hre Au Bonheur des Dames. Ako producent sa podieľal na týchto filmoch: Servante et maîtresse, Un si joli village, les Chiens.V roku 1978 bol producentom filmu Petra Kassovitza - Au bout du bout du banc. Bol 2krát nominovaný na Césara v roku 1976 za úlohy vo filmoch Cousin, cousine a Adieu poulet.

Autor: cicis