Alena Karešová

Alena Karešová je sice vystudovanou herečkou, ale prakticky celý život se věnovala pedagogické činnosti, nicméně díky výrazné tváři se zapsala do historie filmu účastí v desítkách dodnes slavných snímků. Karešová, rozená Engelmannová, vystudovala herectví na DAMU (1950), již v průběhu studií pohostinsky hrála v Národním divadle, kde absolvovala herecký křest dvěma malými rolemi (Xantipa, 1947; Jabloňové sady, 1948). Po absolutoriu se ale herectví prakticky nevěnovala, hned v roce 1950 nastoupila na FAMU, kde na katedře režie vedla předmět Práce s hercem. Pro potřeby FAMU vydala také skripta pod názvem Kultura řeči, příležitostně se věnovala také překladům. Na jevišti účinkovala jen krátce v roce 1958, kdy vystupovala v Pražské estrádě. Stěžejní ale zůstala její pedagogická činnost, jíž se věnovala do roku 1989.

Práci pro film, případně televizi, se Karešová věnovala od poloviny 50. let, na významu a především početnosti nabrala její filmografie obrátky až v sedmdesátých letech, na svém kontě má dnes celkem kolem padesáti titulů. Poprvé se objevila před kamerou v drobné roli dívky na schůzi v Burianově komedii NEJLEPŠÍ ČLOVĚK (1954), do konce šedesátých let pak odehrála několik málo dalších rolí. Do širšího diváckého povědomí vstoupila Alena Karešová až v sedmdesátých letech, kdy začala točit častěji a mimo jiné díky typově podobným rolím autoritativních žen si diváci začali pamatovat její charakteristickou přísnou tvář s brýlemi.

Jako herečka byla Karešová obsazována do různých žánrů, nejlépe si ji ale pamatujeme z komedií, případně filmů pro děti. Několikrát svou přísnou tvář propůjčila postavám učitelek, z těchto rolí je na místě připomenout fyzikářku ve filmu BOTA JMÉNEM MELICHAR (1983). Ještě častěji oblékla uniformu zdravotní sestry (SESTŘIČKY, 1983; ROZPUŠTĚNÝ A VYPUŠTĚNÝ, 1984; CO JE VÁM, DOKTORE?, 1984; JAK BÁSNÍKŮM CHUTNÁ ŽIVOT, 1987). V dalších filmech se často mihla jen epizodním vstupem (KŘTINY, 1981), mezi její poslední role patřila baronka v NESMRTELNÉ TETĚ (1993) nebo překladatelka ve VÁLCE BAREV (1995). Alena Karešová poměrně často spolupracovala také s televizí, objevila se v několika seriálech a inscenacích.

Závěrem je na místě připomenout ještě jeden legendární počin, na němž se Alena Karešová podílela, i když pouze hlasem – celé generace diváků si dobře pamatují její příjemný hlas vypravěčky v pohádkovém seriálu ARABELA (1979).

Autor: argenson