Jan Klusák

Jan Klusák (1934) - absolvent HAMU, autor koncertní, scénické, filmové a televizní hudby. Do povědomí vešel svými kompozicemi zejména pro snímky české nové vlny šedesátých let, v nichž se uplatnil příležitostně také jako herec. Jeho pestrá filmografie čítá na třicet titulů.

Jan Klusák
Hudební skladatel, občasný publicista a příležitostný herec Jan Klusák oslavil letos 18. dubna pětasedmdesátiny. Vystudoval skladbu, v lecčems byl ve svých počátcích inspirován meziválečnou modernou. Už od
konce 50. let je spojen s psaním hudby pro Komorní filharmonii, zkouší si práci na divadle, ať již skládal vlastní opery nebo naopak hudbu k „cizím" divadelním představením (například k Havlově Zahradní slavnosti v Divadle Na zábradlí). Zejména v 60. letech hudebně podkresluje mnohé významné filmy, dokumentární, animované i hrané.S některými tvůrci se setkává opakovaně: s Evaldem Schormem, Janem Němcem, Věrou Chytilovou, Jaromilem Jirešem, Jaroslavem Bočkem. Dokázal hudebně vyjádřit každodenní všednost (u Jirešova Křiku (1963), nebo Schormových dokumentů), ale také podpořit mnohovrstevná podobenství, když nechal své tóny z obrazu vystoupit z pozadí a rozezvučel je někdy až drásavě - ať již je to jarmareční povyk ve Schormově Farářově konci (1968) nebo naopak vytí sirény, k němuž se v nejvypjatějších okamžicích uchýlil v rovněž Schormově snímku Den sedmý, osmá noc (1969). Klusák později vzpomínal, jak mu Schorm dával naprostou
volnost, nanejvýš sdělil svou představu odkazem k nějaké již existující skladbě. Klusák umí výtečně pracovat s nejrůznějšími hudebními citacemi, které začleňuje do nové významové soustavy, umí evokovat různé hudební styly, aby je v různě pozměněné podobě začlenil do struktury filmu. Například v loutkovém snímku Jaroslava Bočka Svatopluk a jeho synové (1968) použil tentýž hudební motiv v jednak pateticky vznosném úvodu, kde symbolizoval vladařovu moc a sílu, jednak ve zparodované rovině v závěru, kde naopak souzní s bezmocí. V Menzelově Žebrácké opeře (1991) si pohrává s trivialitou hospodských odrhovaček i početnými odkazy na Weillovy melodie spjaté s dřívějším Brečhtovým zpracováním téže látky, aby stvořil hudebně proměnlivý, místy až žertovný doprovod. V jednom rozhovoru se Klusák svěřil, že jej lákalo známou melodii přetvořit v duchu jiného skladatele, třeba domýšlet, jak by morbidně rozverný song o Mackie Messerovi napsal Rossini.
Ačkoli těžiště Klusákovy tvorby tkví v hudbě, mihnul se také na jevišti (v Divadle Járy Cimrmana) a několikrát jej zvěčnila i filmová kamera. Většinou byl užitý jako typ a svého druhu dekorace: nepožadovalo se po něm, aby předváděl nějaký rozpoložení, aby něco vyjadřoval. Zpravidla jen „existoval", ovšem tato existence - při vší své recitativní hravosti - v sobě tajila cosi temného a znepokojivého, často vyzníval jako zlověstný našeptávač či manipulátor. Takového jsme jej mohli zahlédnout u Jana Němce (O slavnosti a hostech, 1966) i Jaromila Jireše (Valerie a týden divů, 1970). Někdy ovšem zastupoval sám sebe, jako v sáhodlouhém Vachkově dokumentu Bohemia docta (2000), kde usilovně rozebírá torzo jakési obskurní budovatelské opery,
(jš)

Filmografie
1960: Kočičina
1963: U stropu je pytel blech
1963: Železničáři
1963: Křik
1964: Romeo a Julie 63
1964: Každý den odvahu
1965: Zrcadlení
1965: Perličky na dně
1966: Návrat ztraceného syna
1966: Mučedníci lásky
1966: Konec srpna v hotelu Ozon
1966: Bloudění
1967: Hra na krále 1967: Láska jako trám 1967: Piknik
1968: Svatopluk a jeho synové
1968: Pražské noci (Chlebové střevíčky)
1968: Kulhavý ďábel
1968: Farářův konec
1969: Rozhovory
1969: Den sedmý, osmá noc
1970: Podezření
1970: Lítost
1971: Psi a lidé
1971: Pět mužů a jedno srdce
1977: Nemocnice na kraji města
1978: Město mé naděje
1979: Tím pádem
1979: Hon na kočku
1980: Zánik domu Usherů
1981: Matěji, proč tě holky nechtějí?
1982: Plaché příběhy
1988: Vlastně se nic nestalo
1991: Žebrácká opera
1965: O slavnosti a hostech (Rudolf)
1966: Sedmikrásky (mladý světák)
1966: Mučedníci lásky (vojenský lékař)
1968: Pražské noci (Chaim)
1970: Valerie a týden divů (Gracián)

Tvorba Jana Klusáka bude v rámci Festivalu nad řekou Písek 2009 připomenuta v následujících filmech: Strop, konec srpna v hotelu Ozon, Bloudění, Piknik, Den sedmý, osmá noc, Zánik domu Usherů, O slavnosti a hostech (cyklus Zlatá šedesátá) a Jan Klusák - Axis temporum (cyklus filmy Visegrádu)
V rámci uvedení dokumentu Jan Klusák -Axis temporum (režie Dan Krameš) proběhne ve čtvrtek 6. 8. 2009 v 17:30 v Klubu K křest DVD s tímto filmem. DVD součástí knihy o skladateli Janu Klusákovi, která nese název Být dobře skryt.
katalog 1. Festivalu nad řekou