Životy těch druhých

Ti druzí, to jsou ti, co se jim nedá a nesmí věřit, jež je naopak nutné pozorovat a špehovat, v zájmu bezpečnosti státu. Náčelník Wiesler od Státní bezpečnosti dostane za úkol dohlížet na - státními institucemi velmi uznávaného - dramatika Georga Dreymanna a jeho přítelkyni Christu-Mariu Sielandovou, známou herečku. Wiesler, věrný stranický soudruh, je náhle konfrontován se světem, jenž je mu zcela cizí, očividně ztrácí svoji ideologickou jistotu, v neposlední řadě i proto, že prokoukne cynický mechanismus moci. Stále více jej to táhne na stranu těch druhých, které již nechce odposlouchávat. Jeho obrat ve smýšlení je však nápadný i samotné Státní bezpečnosti…

Rok 1984. Do pádu režimu v NDR zbývá necelých šest let. Vládnoucí Jednotná socialistická strana upevňuje svou pozici pomocí nemilosrdného systému monitorování a manipulace s potenciálně nebezpečnými lidmi, k čemuž využívá tajnou policii Stasi. Věrný stoupenec režimu, kapitán Gerd Wiesler, je ministrem kultury pověřen shromažďováním kompromitujících důkazů proti známému divadelnímu dramatikovi Georgi Dreymanovi a jeho atraktivní přítelkyni, herečce Christě-Marii Sieland. Důvod je ale prozaický - ministr se do krásné herečky zamiloval. Jakmile se však Wiesler do světa dvou divadelních hvězd ponoří, začne být jejich životy fascinován a uvědomí si omezenost své vlastní existence. Proto začíná této dvojici pomáhat a kryje jejich protistátní činnost. Weislerův šéf ale Christu přese všechno zatýká a donutí ji ke spolupráci a donášení na jejího partnera. Pád Berlínské zdi se ale blíží...

Zdroj: Nova

Východní Berlín, listopad 1984. Vládnoucí strana si vybudovala nekompromisní systém špionáže a dozoru nad obyvateli země, který znemožňuje svobodné naplňování nejintimnějších tužeb. Režimu oddaný kapitán Gerd Wiesler přijme s dobrou vůlí i upřímným přesvědčením zadání špehovat dramatika Georga Dreymana a jeho přítelkyni, slavnou herečku Christu-Marii Sielandovou. Nově zjištěné okolnosti celého případu však Wieslera neočekávaně postaví na druhou stranu barikády. V sázce je přehodnocení protagonistových životních priorit, ale i jeho bezpečí. Tíha filmu spočívá nejen v tom, že mezi odposlouchávacími přístroji zajatý Wiesler nemá s kým mluvit, ale zejména ve skutečnosti, že každé vyřčené slovo může znamenat pád. Jaké jsou možnosti přežití a naplnění vlastních snů v režimu, jehož nabídky nelze odmítat? A dá se v atmosféře strachu a neustálého podezřívání vůbec dosáhnout klidu?

katalog 44.MFF Karlovy Vary

Velmi oceňovaný celovečerní autorský debut Floriana Henckela von Donnersmarcka Životy těch druhých zaujme především svým tématem. Protagonistou trpkého příběhu, odehrávajícího se v polovině osmdesátých let, je kapitán obávané východoněmecké tajné policie Gerd Wiesler. Osamělý muž vůbec nepochybuje o správnosti své práce, již vykonává s přesvědčením a s fanatickou zaujatostí. Na pokyn nadřízeného Grubitze zorganizuje odposlouchávání režimního dramatika Georga Dreymana. Ten je milencem prominentní herečky Christy-Marie Sielandové, o niž však má zájem ministr kultury Hempf. Vlivný papaláš je také iniciátorem celé akce, protože se chce zbavit soka. Wiesler ze svého stanoviště na půdě odposlouchává veškeré dění v Dreymanově bytě a postupně mění svůj názor na to, co dělá. Dramatik po sebevraždě svého přítele, zakázaného režiséra, napíše anonymní článek pro západoněmecký Spiegel, čímž způsobí značný rozruch. Wiesler, jenž sledovanou dvojici teď již kryje, nedokáže zabránit zadržení Christy, která se zlomí a podepíše spolupráci. Vzápětí poté žena zemře při nehodě. Až po letech se Dreyman náhodou dozví o sledování a věnuje svou novou knihu agentovi HGW XX/7, který mu tehdy pomohl. - Mladý filmař nikdy nežil v NDR, avšak vcelku přesvědčivě vystihuje reálie i dobovou atmosféru dusivé šedi, špiclování a vyhrožování. Jeho film však otevírá oči hlavně těm, kteří tuto etapu na vlastní kůži nezažili, i když tak činí poněkud schematicky a místy i toporně. To ovšem nic nemění na jeho účinnosti a záslužnosti.

Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2007/1