Všichni proti všem

Kterak děda, coby   restaurátor, na stará kolena   neustále sbírá obrazy   různých autorů a velikostí   a jak z toho všichni   členové rodiny šílí. A   když to vypadá, že po   prodělaném infarktu umře,   to se ohledně jeho majetku   teprve začnou dít věci.   Filmový naprosto nepovedený   skvost režiséra Karla   Steklého, který si sám   napsal i scénář. Myšlenka   námětu není špatná, ba   dokonce přímo evokuje k   bláznivé komedii, jenomže   je tady od začátku do konce,   hlavně po inscenační   stránce, prostě všechno   špatně. Nic proti hercům,   ti se snaží seč mohou, ale   když daný vtip, a že jich   tu není málo, nezafunguje a   divák jen zírá nad   marnivostí pobavit, stává   se téměř diváckým   uměním tento snímek vůbec   dokoukat. Výpravná stránka   je odfláknutá a atmosféra   takřka žádná. Tohle bylo   snad ve spěchu natočeno   jenom proto, aby Barrandov   splnil plán. Jinak to snad   vysvětlit nejde.

Já tohle téma o lidské   chamtivosti mohu stále   dokola. Zde jsou velmi dobří   herci. Je to svižné, má to   spád, Ave Maria jako hudební   pozadí, tak proč ne. Jen ten   závěr, s tím si měli dát   více práce, a ne to jen tak   odflinknout.

Sedmdesátá léta bývají   považováná za dosti slabá   v naší kinematografii.   Vznikaly různé   normalizační koniny, rádoby   satirické filmy, ale i   dramata a velkofilmy. Já s   trvzením, že ta léta v   naší tvorbě jsou slabá,   nesouhlasím. Tak jako v   každé době vznikaly   špatné filmy, ale i dobré.  
Kam bych zařadil   komedii Všichni proti všem?   Film se mi v podstatě líbil.   Pan Březina jej ve své knize   odsuzuje, ale on své   komentáře psal na počátku   devadesátých let pod dojmem   této doby. To se vše   normalizační šmahem   odsuzovalo. Asi mu vadilo i   hlavní obsazení panem   Šmeralem.
Toto je   komedie pranýřující   maloměšťáctví a honbu za   majetkem. Komedie je asi   příliš silné slovo. Satira   zní asi lépe. On ten film je   v podstatě aktuální i dnes.   Mnohé situace z filmu jsou k   neuvěření. Centrum   historické Prahy je bez   cizích nápisů a veteše,   která se dnes nabízí   cizincům. V nemocnicích   panuje přísný režim.   Vozový park, který kamera   dokáže zabrat, by dnes   neprošel STKčkami. Na   přechodu u Karlova mostu   chodci nemají přednost a   doprava je tak silná, že se   ani ulice přejít nedá.
A tu ulici se hned   napočátku příběhu znaží   přejí znalec umění a   restaurátor obrazů v   důchodu Prusík. Po celý   život na úřadech moc   nepřiznával své pravé   příjmy, a tak, i když má   důchod malý tak pravidelný.   Na druhou stranu dokázal   nashromáždit hodnoty zcela   jiné. To si zprvu   neuvědomují jeho   nejbližší příbuzný, ale   pak se snaží k tomuto   majetku dostat a dědečka   zcela vyšachovat.
Snímek mohu doporučit z   několika důvodů, je   příjemný na pohled, má   zajímavé obsazení a je to   pozoruhodný dokument doby.