Všichni proti všem

Kterak děda, coby restaurátor, na stará kolena   neustále sbírá obrazy různých autorů a   velikostí a jak z toho všichni členové rodiny   šílí. A když to vypadá, že po prodělaném   infarktu umře, to se ohledně jeho majetku teprve   začnou dít věci. Filmový naprosto nepovedený   skvost režiséra Karla Steklého, který si sám   napsal i scénář. Myšlenka námětu není   špatná, ba dokonce přímo evokuje k bláznivé   komedii, jenomže je tady od začátku do konce,   hlavně po inscenační stránce, prostě všechno   špatně. Nic proti hercům, ti se snaží seč   mohou, ale když daný vtip, a že jich tu není   málo, nezafunguje a divák jen zírá nad   marnivostí pobavit, stává se téměř   diváckým uměním tento snímek vůbec dokoukat.   Výpravná stránka je odfláknutá a atmosféra   takřka žádná. Tohle bylo snad ve spěchu   natočeno jenom proto, aby Barrandov splnil plán.   Jinak to snad vysvětlit nejde.

Já tohle téma o lidské chamtivosti mohu stále   dokola. Zde jsou velmi dobří herci. Je to   svižné, má to spád, Ave Maria jako hudební   pozadí, tak proč ne. Jen ten závěr, s tím si   měli dát více práce, a ne to jen tak   odflinknout.

Sedmdesátá léta bývají považováná za dosti   slabá v naší kinematografii. Vznikaly různé   normalizační koniny, rádoby satirické filmy,   ale i dramata a velkofilmy. Já s trvzením, že   ta léta v naší tvorbě jsou slabá,   nesouhlasím. Tak jako v každé době vznikaly   špatné filmy, ale i dobré.
Kam bych zařadil   komedii Všichni proti všem? Film se mi v   podstatě líbil. Pan Březina jej ve své knize   odsuzuje, ale on své komentáře psal na   počátku devadesátých let pod dojmem této   doby. To se vše normalizační šmahem   odsuzovalo. Asi mu vadilo i hlavní obsazení   panem Šmeralem.
Toto je komedie pranýřující   maloměšťáctví a honbu za majetkem. Komedie je   asi příliš silné slovo. Satira zní asi lépe.   On ten film je v podstatě aktuální i dnes.   Mnohé situace z filmu jsou k neuvěření.   Centrum historické Prahy je bez cizích nápisů   a veteše, která se dnes nabízí cizincům. V   nemocnicích panuje přísný režim. Vozový   park, který kamera dokáže zabrat, by dnes   neprošel STKčkami. Na přechodu u Karlova mostu   chodci nemají přednost a doprava je tak silná,   že se ani ulice přejít nedá.
A tu ulici se   hned napočátku příběhu znaží přejí znalec   umění a restaurátor obrazů v důchodu Prusík.   Po celý život na úřadech moc nepřiznával   své pravé příjmy, a tak, i když má důchod   malý tak pravidelný. Na druhou stranu dokázal   nashromáždit hodnoty zcela jiné. To si zprvu   neuvědomují jeho nejbližší příbuzný, ale   pak se snaží k tomuto majetku dostat a dědečka   zcela vyšachovat.
Snímek mohu doporučit z   několika důvodů, je příjemný na pohled, má   zajímavé obsazení a je to pozoruhodný dokument   doby.