Vij

Přes minimalistickou stopáž nuda, několik   povedených záběrů nedokáže navodit trvalou   atmosféru, natož její gradaci. Zaměření   snímku by mělo vytvářet atmosféru strachu,   já cítil jenom etanolové výpary. Efekty jsou   samostatnou kapitolou na straně negativ, trapné   i na dobu vzniku. Přitom mnoho děl kdysi   ukázalo, že i bez CGI to jde.

Film jsem viděla kdysi v dětství, když mě   strýček, promítač maličkého vesnického   kina, potají propašoval do své promítací   minikabiny. A můžu říct, že jsem byla   tenkrát moc ráda, že ho mám nablízku, neboť   při určitých scénách jsem se opravdu a   nefalšovaně bála. Jo, jo - to byly doby...
:-)

I kdyz mi zacatek trochu pripomina kycoviteho   Mrazika, tak postupem se dostava k neuveritelne   finalni scene, ktera patri mezi ty nejvice   vizualne hruzunahanejici. Pridejte k tomu jeste   neuveritelne sexy carodejnici a mame tu pohadkovy   horor, ktery se hodi i do dnesni doby plne   stupidnich pocitacovych efektu.

Ruský filmy jsem nikdy neprožíval a jejich   pohádky mi přišly vždycky trochu divné, ale   Viy se od všech těch Finisů jasných sokolů   přeci jen trochu odlišuje, neboť vychází ze   strašidelné povídky N.V.Gogola. Podobnou   pohádku máme i nás.Problém je trochu s tempem,   první komická třetina je v podstatě o ničem,   navíc hlavní hrdina je dement, kterej   potřeboval akorát pár facek, kterýmu jde   nejvíc kurvení a chlastání. Druhá třetina   nabírá oprátky, a třetí chuděra už to   nevytrhne. Bohužel spousta scén je natočena v   ateliéru, některé scény úplně zbytečně   např. bouchání na vrata, navíc dosti   nevábných kvalit, asi na úrovni našich   studiových papundeklových pohádek vyjma   interiéru polorozpadlého kostelíka, jenž byl   proveden velmi umě. Při "vymítání"   se mohli tvůrci více odvázat. Škoda, že se   strašidelnýma potvorama vyrukovali až po oné   poslední osudové noci, Viye bych nechtěl   potkat, navíc bylo sympatické, že tvůrci   zachovali onen tragický konec. Nadržená babuša   hraná bezzubým dědulou byla stejnak nejlepší.

Trojice mladých kněží ( mně tedy spíš   připomínali mužiky nebo alespoň tak jsem si je   vždycky představovala) narazí v lese na chatrč   a slušného vychování nemaje, vecpou se na noc   dovnitř. A jeden ctihodný bratr se dokonce   pokusí utlouct „bližního svého“, což se   mu (alespoň v této hororové pohádce)   nevyplatí.
Ruský horor ( pokud se nepletu)   jsem dosud neviděla. A vzhledem k tomu, že ani   Nikolaj Vasilijevič Gogol mě svého času svojí   novelou „Taras Bulba“ nijak neokouzlil, jsem   i sbírku „Mirgorod“ s klidným svědomím   odložila a na pověst „Vij“ už nikdy   nedošlo. Ale teď jsem si to vzdělání ( nebo   spíš nedovzdělání) částečně doplnila. A   byla to docela prča … na horor tedy.
Pokud   vás někdy uhrane čarodějnice, a potom ještě   nocujete u rakve zemřelé, musíte se modlit,   modlit a modlit. Síla modliteb odežene mrtvoly,   létající rakev, čáry, upíry, kostlivce,   vlkodlaky atd. atd ( něco dokonce vypadalo i na   mimozemšťany), ale musíte se modlit ostošest ,   aby zlé kouzlo nakonec nezvítězilo.
P.S.   Takové obyčejné kykyryký je ještě   mocnější než všechny modlitby :-).