Verdikt

Dramata ze soudní síně, to   já můžu. A když to má   solidně udělanej přesah do   dalších žánrů, tím líp.   Spousta nádherně   odstínovaných epizodek, v   popředí nezklamou Jean Gabin   a Sophia Loren. Pointa jak   prase. André Cayatte prostě   uměl.

Gabin versus Lorenová
Zde máme dva velké herce,u   kterých můžeme změřit   jejich velikost, která je   neměřitelná.Gabin,který   snad nemá slabší   film,nemusí promluvit,stačí   se mu dívat do očí,u   Lorenové jsme museli kdysi   koukat o něco níže a své   dobré ukřičené italské   filmy již v Hollywoodu   nenatočila.

Dráma , to je slabý   výraz.Fantastický výkon   oboch hlavných   predstaviteľov Gabina a   Lorenovej.Nezabudnuteľný   zážitok aj keď koniec je   veľmi smutný

Dalším působivým filmem s   inteligentním pojednáním o   právu a spravedlnosti z pera   bývalého právníka André   Cayatta, který stál i za   režií, je tentokrát   zaměřené na obhajobu   svévolné justice s   odvoláním na článek 353   francouzského trestního   zákoníku. Tedy přímo na   problematiku rozhodování o   vině či nevině na základě   důvěrného přesvědčení   při absenci formálních   důkazů či nedostatku   informací, které mohou být   pouze důsledkem předsudků.   Spravedlnost vs. mateřská   láska během soudního   procesu s mladým mužem   obviněného z vraždy. Soudce   vs. matka. Jean Gabin vs.   Sophia Loren. André Cayatte   tak předložil příběh   vyvolávající otázky o   spravedlnosti, morálce a o   tom, kam až je matka schopna   zajít, aby ochránila své   dítě. Závěr je pak o to   více šokující. Jean Gabin   i Sophia Loren podpořili   celý tento dějový komplex   svými výkony, které dodaly   jejich postavám hloubku a   právě onu komplexnost. Tento   film zkrátka chytne a   nepustí svým temným   dramatem a nechává diváka   po celou dobu v napětí.   André Cayatte si byl vždy   velmi dobře vědom toho, o   čem vypráví. A tak se dá   říci, že stejně jako jeho   předchozí filmy o právu a   spravedlnosti jsou svým   námětem k zamyšlení, i   když je děj reálně   nepravděpodobný.