Vaya con dios gringo

V jistém smyslu má snímek určitý potenciál,   ale s vývojem děje se nějak záhadně vytrácí   pojem logiky. Na spaghetti western samozřejmě   příběh obsahuje vše podstatné, ale jednání   hlavního hrdiny je pro jednou ledabyle podivné.   Co postava, to osobitý charakter a tvůrci navíc   hlavní postavě do osudového počínání   přidělili mexickou ženu. Tady nic proti   ničemu. Soundtrack ve stylu Ennia Morriconeho je   líbivý, ale vliv toho, jak film vypadá, je   nejspíš záměrný a jen proto, aby byl   atraktivnější. Příběh o hledání   spravedlnosti ve smyslu prokázání vlastní   neviny a následné pomsty je sice pro spaghetti   western typický, ale při sledování činů   Gringa se nelze ubránit dojmu, že trpí   prokrastinací. Scénárista a režisér v jedné   osobě Edoardo Mulargia jako by při psaní   scénáře neměl žádné nápady na vývoj   děje, a tak ho nesmyslně uměle prodlužuje.   Zkrátka to, co mohl udělat hned, udělá mnohem   později. Každopádně Mulargia natočil temný a   patřičně brutální film, během jehož   sledování, ale není k dobru na tím moc   přemýšlet.