Ukradená bitva

POZOR SPOILER

V jeden den se narodí dva chlapci. Jeden je Bedřich Veliký a narodil se u bohatých, kde je otec Friedrich Vilém. Druhý u chudých, kde je otcem švec Käsebier. U bohatých je to prvorozené, u chudých deváté dítě. Chudý chlapec roste jako z vody a stává se z něj zloděj, proto je na něj brzy vypsána odměna. Je chycen a odsouzen na doživotí.

Druhý chlapec, tedy Bedřich, je před Prahou. Rád by dovnitř, ale už šest týdnů se mu to nedaří. On totiž obléhá Prahu se svou armádou v roce 1757. Jeho protivníkem je Karel Lotrinský, švagr Marie Terezie.

Je to však útočník, kdo touží po setkání s Käsebierem. Ten prchá ze žaláře a s Friedrichem se setkává. Ten po něm chce, aby mu otevřel Prahu.

Käsebier se do Prahy dostane se sviní, a protože je zrovna očekávána královna lotrinská, všichni se domnívají, že je to ona v převleku. A tak se Käsebier dostane až ke Karlovi Lotrinskému. Vydává se za barona a chce, aby otevřel brány. Slovo dá slovo, peníze peníze a oba muži se domluvili.

Pak však Käsebier jen náhodou objeví vchod do podzemí i s východem. Zde potká šarži, která kupuje klec a prozradí, že je to na nejvyšší příkaz a že v ní bude sedět Käsebier.

Už má dojít k bitvě, jenže se to všechno nějak nechce konat. Jedné armádě chybí munice, druhá je zalezlá a rozkazy jsou vůbec hodně podivné. Nikdo netuší, že k nim měl přístup Käsebier a drobátko je předělal.

Městem jde hlad a proti tomu je prý nejlepší umění. Käsebier se stává zajatcem a je veden do žaláře. Jenže kdepak na něj, opět prchá. A zase narazí na lidi, kteří nosí do Prahy potraviny. Ti mu opět pomohou, hlavně Katka, po které Käsebier tajně pase. Proto, když je opět na útěku a vidí ji z cesty, vysedá a opět se k ní vrací. Vojsko je již připraveno do boje a každou chvíli může vypuknout peklo. Zatím však prší a Käsebier je znovu zajat. Už kráčí ke stromu, kde je pro něj nachystána oprátka...

Hlavní postavou příběhu z doby, kdy Prusové obléhali Prahu, je legendární pruský zloděj Käsebier, o kterém se toho napovídá mnohem více, než kolik se skutečně stalo. Král Friedrich II. totiž o něm kdysi zakázal mluvit. Proslýchá se však, že se oba, král i zloděj, narodili ve stejnou chvíli. Ovšem zatímco osud Friedricha byl předem dán jeho původem, Käsebier si svůj osud vybral sám. Byl prý příliš chytrý na to, aby skončil u verpánku jako jeho osm bratrů. Místo toho se stal nejmazanějším zlodějem v celém Prusku. Ale i přes svou lstivost byl jednoho dne polapen a odsouzen na doživotí. Jenže když Friedrich se svou armádou obléhal Prahu, která mu dokázala po osm dlouhých týdnů vzdorovat, rozhodl se poslat pro krále zlodějů Käsebiera, aby mu otevřel nedobytné brány. Což podle pověsti zloděj udělal, ale zcela po svém a navíc tak, že z toho král Friedrich příliš velký užitek neměl. Käsebier se totiž cestou seznámil s půvabnou českou dívkou Katkou, jež mu nakonec byla milejší než celá pruská armáda. Když zjistil, že se Friedrich chystá porušit slovo a místo svobody za otevření bran ho čeká opět žalář, spojil se s velitelem Prahy, vévodou Karlem Lotrinským, a nabídl mu plán vítězné bitvy. Plán byl vynikající, ale Käsebier měl v záloze ještě lepší. A tak se mu povedlo to, co dosud nikomu jinému - ukrást bitvu, ke které mělo dojít před branami Prahy...

Rodák z české Kadaně Erwin Stranka vystudoval pražskou FAMU, své filmy však realizoval především v tehdejším východním Německu. V roce 1972 se stal scenáristou a režisérem koprodukční historické komedie, na jejíž české verzi se podílel Ludvík Žáček. Vyprávění se odehrává v době sedmileté války a jeho protagonisty jsou dva muži: pruský král Fridrich II. (Herwart Grosse) a zloděj Käsebier (Manfred Krug). Protřelého podvodníčka vojevůdce donutí, aby jeho vojsku pomohl proniknout do bran obléhané Prahy. Käsebier se však nakonec přikloní na stranu obránců města vedených švagrem Marie Terezie, Karlem Lotrinským (Josef Kemr), a jeho ženou Annou Marií (Helena Růžičková). Zábavný snímek, jenž samozřejmě ignoruje skutečné historické souvislosti, si vzal za vzor francouzské a italské historické komedie.

Zdroj: NFA

V časech, kdy pruský král Friedrich II. chtěl Marii Terezii připravit o "dědictví rakouské", byla Praha několikrát obléhána a dobývána. O historicky nedoložených okolnostech jedné bitvy, která se vlastně ani nekonala, pojednává kostýmní komedie (východo)německého režiséra Erwina Stranky, který měl jako absolvent FAMU k pražským reálům blízký vztah, ale jeho snímek se jen zdaleka přibližoval nepřekonatelnému "fanfánskému" vzoru.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu