To, co dýchám

Nic, co by mě překvapilo,   provázanost osudů v   labyrintu životních epizod   tady byla už několikrát a   troufám si říct, že   určitě sofistikovanější,   nicméně, v případě The   Air I Breathe mě zaujala   (mimo sympatického   osazenstva) především   hudba, jako by to byla ona,   kdo určuje děj, tempo, emoce   i chování postav - chvíli   nespoutaná, úderná,   vzápětí něžná,   romantická i nahánějící   strach - vše ostatní   působilo jako její doplněk,   a tím byl pro mě film   odlišný a zajímavý.

Nechci ten film vysloveně   hanit, prostě mě to nesedlo,   a to tak, že ani trošku.   Snad jsem byl rád, že vidim   Foresta Whitakera, tak dam 2   bodíky, jinak pro mě   absolutně nezajímavej film.

Jasně, všechno, co se tu   děje, je založeno na   náhodě (Brendan Fraser sice   blábolil cosi o „osudu“,   ale toho si nevšímejte ;-))   a scénář rozhodně není   tak propracovaný, jak se   tváří, navíc je místy   hodně předvídatelný. Ale   herecky je to naprosto   špičkové a příběhy se   mne opravdu dotkly. Hned ze   začátku uchvacuje Forest   Whitaker, který zůstává   až do konce nepřekonán,   úspěšně na něho navazuje   Brendan Fraser v na něho dost   netypické poloze, načež se   na scéně objevuje Sarah   Michelle Gellar, které to   neskutečně sluší a navíc   podává jeden ze svých   nejlepších výkonů. Jakmile   se v záběru objevila   společně s Fraserem,   nestačil jsem žasnout –   fungovalo to mezi nimi na   jedničku s hvězdičkou.   Poslední příběh sice, co   se týče scénáře, lehce   pokulhává, nicméně emoce   taktéž rozhazuje plnými   hrstmi. Vzrušující   propletenec lidských osudů,   který mi utekl jako voda a na   němž shledávám jedinou   závažnější chybu – že   se (vzhledem k tomu, co jsem   napsal v úvodu o scénáři)   tváří až příliš   vznosně.

Brendan Fraser
Ten konec byl fakt divný jako   to ta holka zůstala na to   dítě sama když jí ten   hajzl zabil milence? Docela   sem to obrečela když tam   Brendan umíral :( jako vidět   ho jako nějakýho drsňáka   takovýho typu to mi k němu   nesedí.