The Last Woman on Earth

Příběh začíná kohoutím   zápasem, na kterém jsou dva   přátelé s manželkou   jednoho z nich. A oba nemají   ani tušení, že je čeká   obdobný kohoutí zápas. A   důvodem bude právě ta   manželka, která se   záhadným úmrtím lidstva   stane jedinou ženou na zemi.   Co se na Zemi vlastně stalo,   není vysvětleno. V   jednoduchém příběhu to ani   není nijak zvlášť   důležité. Dozvíme se jen   to, že se všichni tři   apokalypsy náhodně vyhnou na   společné dovolené, kdy se   zrovna všichni tři   potápějí v moři s   dýchacím přístrojem.   Následně jsou tedy v   městečku sami a jejich   přátelství a manželství   následně projdou hodně   zajímavou zkouškou. Stejně   jako neobjasněná apokalypsa   zůstává neobjasněna také   charakterizace postav. Dobro a   zlo přítomno je, ale   nedozvíme se u koho.   Vznikající konflikt s   následným vývojem je   podaný tak, že se nelze   přiklonit k nikomu. Je to   dáno především dobře   promyšlenými dialogy, které   jsou dějově   důležitější, neboť   nějaké dramatické momenty   použity nejsou. Snímek si   tak nehraje na lecjaký   velkolepě důležitý film,   ale naopak přirozeně vypadá   jako spíchnutý horkou   jehlou. Nakonec, i rychlost   natáčení tomu odpovídá,   včetně výsledné hodinové   stopáže. Námět se však   stal inspirací a později, v   nejrůznějších dějových   alternativách, vzniklo   dalších snímků více. I u   tohoto platí, že v   jednoduchosti je síla, což   nasvědčuje vkusná režie   Rogera Cormana, věrně dle   scénáře Roberta Towna,   který si i střihl jednu z   rolí.