Take This Waltz

Trochu melancholický   příběh a takový   náznakový, s hodně   netradičními dialogy a   vůbec ne moc obvyklými   scénami. Tvůrci se snažili   jít svou cestou a občas se   mi jejich styl vyprávění   líbil a občas mě trochu   štval.

Prý hořko-sladký příběh   o tom, že každý vztah   zevšední..., no, budiž, ale   proč se zabývat zrovna   nedospělou hračičkou,   jejíž manžel přistupuje na   její infantilní hrátky,   což dopředu zbavuje dialogy   jakékoliv oduševnělosti?   Aby pak nebylo nutné zařadit   pro děj zcela nepodstatné   scénky z dámských sprch,   aby si aspoň mužské   diváctvo přišlo na své,   neboť málokterá osoba   ženského pohlaví dokáže   hrdinku pochopit, natož se s   ní nějakým způsobem   ztotožnit! V infech se mi   podsouvá, že filmovou Margot   nesmírně baví se   zamilovávat a prožívat   další líbánky, snad to   skutečně mělo být   záměrem, mně však   vychází znuděná,   nevyzrálá a slušně   zajištěná slepice, která   dostojí svému označení   hned několikrát, vítězí   však její hlavní úlet - od   manžela-pohodáře se svatou   trpělivostí, k chlápkovi   bez tváře i osobnosti (a   tím mám na mysli zároveň i   jeho představitele), který k   tomu tahá rikšu po   kanadském maloměstě. V   záhlaví by mělo spíš   blikat varování, že film   způsobuje neodbytné   svědění pravé dlaně.   Myslím, že kdo dočte potud,   bude od sledování   dostatečně odrazen, pokud   ne, ať do sebe ten   hořko-sladký kalich kopne,   sladkou příchuť však bude   hledat marně, stejně jako   vtip či romantiku.

Křehkost,něha a neokoukané   scény ze kterých čiší   erotično.Plavání v   bazénu,kdy oba protagonisté   kolem sebe krouží jako   delfíni,kteří jsou na   námluvách,jízda na   kolotoči bez sebemenšího   doteku,přitom plná   sexuálního náboje.Chce to   jen trochu smyslu pro   romantiku a zároveň dávku   realistického vnímání   vztahů.Tenhle film, se Sarah   Polley prostě povedl.