Statek

Skvělé dobové drama   režiséra Maura Bologniniho,   který nechal vyniknout   mladého Bebela v roli   venkovského mladíka, se   kterým si pohrává   vypočítavá šlapka   Cardinálová. Tím, že je   příběh situován do   Florencie koncem   devatenáctého století,   přináší i pohled   tehdejší dekadentní   společnost. Tragický závěr   filmu je nevyhnutelný.

Jean-Paul Belmondo a Claudia   Cardinale v překrásném   milostném snímku   natočeného na základě   románu Maria Pratesiho   ´L'Eredità´ v českém   překladu ´Dědictví´   zasazeného do historického   centra a okolní krajiny   Florencie, který byl na   filmovém festivalu v Cannes v   roce 1961 oceněn za   nejlepší kostýmy a   scénografii. Příběh se   odehrává na konci   devatenáctého století a   poukazuje na rozdíly mezi   chudobou obyčejného venkova   a relativní lehkostí   městské buržoazie. Na   rozdíly nejen mezi městem a   venkovem, tedy mezi bohatými   měšťany a chudými   rolníky, ale i mezi láskou a   rodinou, muži a ženami či   současností a minulostí.   Zkrátka nemálo   komplikovaných protikladů   překonávající city daných   obyvatel. Máme tu tedy   označeny dva subjekty.   Venkovskou společnost   zakotvenou v práci na poli a   společnost městskou   živící se svou vlastní   chamtivostí. Nutno   podotknout, že prostituce   nebyla prezentována jako   zdroj neřesti. A jsme u   jádra věci. Hlavní dějová   linka je zaměřena na   Ameriga, který opustí venkov   a odejde do města, kde se   horlivě zamiluje do   prostitutky Biancy, pro kterou   je odhodlaný udělat vše,   aby ji zajistil. I krádeže   vlastního strýce, u kterého   ve městě pracuje. Jedná se   o komplikovaný vztah, jehož   bariéry se snaží Amerigo   překonat. Jako výrazného   uměleckého snímku sice   tento počin asi nedosahuje,   ale má k němu hodně   blízko. Děj jako takový   působí značnou lehkostí a   coby melodrama vyznívá   značně okázale.   Společenská problematika na   úrovni sociálních rozdílů   je pojednána krapet   ostražitě, ale v jádru   věci přesvědčivě. I mezi   sympaťákem Belmondem a   krásnou Cardinale to   viditelně hodně jiskří.   Pevný scénář, pevná   černobílá kamera,   vytvářející skutečně   nádherné obrázky, a   skromné, avšak uvěřitelné   herecké výkony. Je to film,   který pohladí a zarmoutí   zároveň. Je to film, který   má jako jeden z mála v sobě   ukrytou jednoznačnou   výpověď doby.