Statek

Prostitutka Bianca, která se seznámí s důvěřivým chlapcem Amerigem, který má naději, že jednou zdědí statek, ale přízemní hrabivost svých příbuzných, to ho probouzí k odporu, honby za majetkem a přivádí jej k anarchistickým myšlenkám. Amerigova závislost na Biance je značná, ona pro něj představuje jedinou bytost, jež mu je blízká a na níž mu záleží.

Nemá prostředky, aby jí mohl vytáhnout ze způsobu života, jaký vede. Prožije zklamání, když pozná, že krásná, koketní a bezstarostná Bianka svému způsobu života přivykla a nemá zájem cokoliv měnit, a vyžívá se v tom, že jej ponižuje, trápí, vysmívá se a dává mu najevo, že její snahou je žít v přepychu a nemyslet na budoucnost..

Spisovatel Mario Pratesi (1842-1921) patřil k významným tvůrcům italského realismu s důrazem na sociální problémy a konfrontaci městského a venkovského světa. Jeho román Dědictví (1889) se stal předlohou k filmu Statek, pro filmový scénář jej adaptoval významný scénárista Vasco Pratolini (1913-1991), mimo jiné autor scénáře k legendárnímu filmu Rocco a jeho bratři. Režie se ujal neméně slavný Mauro Bolognini (1922-2001), jeden z tvůrců italské nové vlny. Film Statek je zasazen do 80. let 19. století a pojednává o rodinné krizi při rozdělování dědictví na venkově. Jeden z dědiců, původně nezištný mladý Amerigo, změní svůj postoj po odchodu do Florencie, kde se po boku prospěchářské prostitutky Biancy chce oddávat luxusnímu způsobu života. V hlavních rolích psychologicky výborně vykreslených postav zazářili Jean Paul Belmondo a Claudia Cardinale, oba tehdy v počátcích svých hvězdných kariér. Film Statek byl v květnu 1961 uveden na filmovém festivalu v Cannes, následovala premiéra v kinech ve Francii, až poté v Itálii, poté byl s úspěchem uveden také v dalších evropských zemích i ve světě.