Šťastné a Veselé

Film má mnoho předností,   zejména působí jako   pravdivá výpověď, popisuje   děje v obodbí druhé   poloviny 1. sv. války,   zejména otřesnost   ponížení a útrap, které   válka přináší   především řadovým   vojákům. Jde o vyjímečný   film, který si snad nalezne   své diváky.

Podle skutečné události   natočený film ve kterém   hraje roli lidskost,   přátelství a chtít   přestat válčit s někým   kdo je v podstatě podobný,   jen "hraje za jiný   tým". Nejsou tu urvané   končetiny, vyhřezlá střeva   a dech beroucí akce, je to   smutný film s poselstvím   lidskosti v temném   období,,,,

Nevědět, že příběh je   natočený podle skutečné   události, považoval bych ho   za naprostou fantasmagorii.   Film se především   soustředí na samotnou   událost a víceméně   nerozvíjí charaktery   jednotlivých postav, až na   vztah iniciátora setkání,   operního pěvce, se svou   bývalou kolegyní, což   působilo, v kontextu celého   filmu, spíše rušivě.   Dobře je ukázáno jak   vnímají válku obyčejní   vojáci a jak štábní   velitelé, kladem je   realisticky ztvárněné   prostředí zákopové války   a rozdílná mentalita   národů. Za nejsilnější   momenty považuji samotný   úvod, ve kterém tři děti,   tří znepřátelených   národů, recitují agitační   a k nepřátelům nenávistné   básně a scénu s knězem,   jež se tohoto setkání   účastnil, a jeho církevním   nadřízeným. Každý z nich   se svou pravdou a opačným   pohledem na křesťanskou   lásku. Uvádět takové   filmy, s morálním   poselstvím a k zamyšlení, o   Vánočních svátcích,   považuji za daleko   vhodnější, než vysílat v   této době všemožné   komedie a estrády nevalné   úrovně.

Film, ktery ukazuje absurditu   valky mnohem lepe, nez vetsina   filmu, ktere se odehravaji v   ostre palbe a vybuchu granatu.

Štědrý večer roku 1914 .   Píseň „Tichá noc“   zpívaná německým tenorem,   kterou doprovodí, z   nepřátelského zákopu,   skotský dudák. A najednou se   dá zapomenout na nenávist,   nepřátelství, zimu ...   válku. Píseň, která pro   vojáky tří armád znamenala   nejen krátké příměří,   kdy si připili francouzským   šampaňským, vzájemně si   ukázali fotografie svých   žen, společně se pomodlili,   pohřbili mrtvé. Ale byl to i   začátek něčeho těžko   pochopitelného... „Válka,   ve které si lidé vyměňují   adresy s nepřítelem, aby se   mohli setkat až bude po   všem.“ Jenže kouzlo vánoc   nepocítil každý a válka je   teprve na samém začátku.   Nevím co přesně jsem od   filmu očekávala, ale   rozhodně jsem byla víc než   mile překvapená.

První vánoce Velké války.   Vánoce, o kterých si vojáci   v zákopech mysleli, že budou   jediné, ale k hrůze celého   světa se toto jejich přání   nevyplnilo. Noc kdy se   nemožné stalo skutečností   ve skvělém filmu. Film   určitě po řemeslné   stránce má nějaké   chybičky, ale to   nejdůležitější a to   příběh, postavy   obyčejných vojáků, jejich   způsob jak po krvavých   bitvách prvního roku první   války si udělat vánoce   nehledě na okolní svět a   vojenské nadřízené to je   to co je zvládnuté dokonale.   Kdo neviděl, ať spěchá   koupit, možná ještě v   některém stánku čeká DVD   s tím to filmem.

Je to netradičný válečný   příběh z první světové   války popisující   nesmysknost zákopové války   a vznik přátelství mezi   nepřátelskými vojaky   Skotska, Francie a Neměcka.

Šťastné a veselé, film o   vánočním příměří, jež   se odehrálo na západní   frontě v r. 1914, zachycuje   historické události dnes už   zapomenuté. Zmiňovanou   událost najdete v   učebnicích dějepisu jen   výjimečně, včetně faktu,   že ji iniciovali jinak   zlolajní Němci. Tehdy   ještě nikdo z nich netušil,   že to rozhodně nebudou   poslední Vánoce v zákopech,   jak si mnozí mysleli. A   odehrálo se to opravdu tak,   jak je ve filmu popsáno –   Němci napíchali ozářené   vánoční stromečky na   předprsně zákopů, zpívali   koledy a druhá stana se k nim   přidala. Nakonec vylezli a   podali si uprostřed země   nikoho ruce, vyměnili si   dárky, pili a druhý den   ráno hráli fotbal. Troufnu   si říct, že dnes by něco   takového už nebylo možné.   Tento vánoční zázrak se   také v masovém měřítku   odehrál jen první rok   války, v r. 1915 to už byly   jen chabé pokusy. Koho se   celá historie zajímá víc,   v češtině vyšla knížka s   názvem Malý mír ve velké   válce. Film samotný si   zaslouží ocenění už jenom   proto, že tuto událost   připomněl. Scénář se   potýká s některými   problémy – vcelku matné   hlavní postavy, s nimiž je   potíž se ztotožnit. Postava   zpěvačky, která je ve filmu   jenom proto, aby tam byl   „nějaký ženský prvek“   je naprosto nepravděpodobná.   A dovolím si ještě malé   faktické rýpnutí – asi   proto, že to není   fotogenické, minimum vojáků   ve filmu má helmu, pouze sem   tam se objevují německé   piklhaubny. To je samozřejmě   nesmysl a v reálu dost   nebezpečné :-)

Když jsem si film půjčoval   nečekal jsem jak výbornej   film držím v ruce.
Nazev mi nic neříkal -   popis taky ne přesto jsem byl   na film moc zvědavej a mohu   jenom doporučit.
Film   je moc dobře spracován s moc   hezkou hudbou v pozadí a   navíc je silně   dojímavej.
Ve škole   se první světová válka moc   podřobně nebrala a o   štedrým večeru 1914 ani   zmíňka už jenom proto se   podívejte jak to doopravdy   bylo - jak obyčejní lidi   museli proti sobě bojovat   zatímco vysoce postavený   důstojníci se v teple domova   cpali krůtou.