Smrt přichází v dešti

V 60.letech minulého století   se v Československé   kinematografii detektivním   snímkům velice dařilo a i   tento slovenský počin je   toho nezapomenutelným   důkazem. Literárnost   příběhu je v celkovém   vyznění sice trochu znát,   ale herci to pojali velice   bravurně a neotřele. Děj se   nikterak nenese v bohapusté   jednoduchosti, ale naopak je   vcelku komplikovaný a velmi   přísně dodržuje veškeré   zákony detektivního žánru   a tak i divák má během   sledování možnost   popřemýšlet, kdo že je   tím vrahem. Já jsem také   chvíli přemýšlel a to, ke   komu bych kapitána Jakubce,   ve skvělém podání   Ladislava Chudíka a   poručíka Michalka, kterého   si střihl Viliam Polónyi,   přirovnal. K majoru Kalašovi   a nadporučíku Vargovi nebo k   majoru Tůmovi a kapitánu   Líbalovi. Každopádně ani   zde nezůstalo u jednoho   snímku a vznikli ještě dvě   pokračování, což hovoří   samo za sebe. Všichni se tak   dohromady v případech velmi   dobře doplňují. Ne,   takovéto skvělé detektivní   filmy se dnes už bohužel   netočí a jak ohromná je to   škoda.

Slušná zápletka a na   relativně malém prostoru   dobře vykreslené portréty   jednotlivých postav. A   závěrečná rekonstrukce à   la Hercule Poirot mě tady   bavila mnohem víc, než když   se o totéž pokusili   několikrát na Kavčích   horách o dvacet let později.

Mrtvá žena, manželova   milenka a ztráta několika   tisícovek. Vrahem je   sympatická osoba, kterou   divák odhalí pár minut   před koncem. Prozradí jej   detail, pokud v bytě nikdy   nebyl, nemohl vědět, že na   otevření chodbových dveří   bytu musí použít fígl. A   kapitán Jakubec si toho je   vědom, proto si do bytu pozve   pár podezřelých osob..

Ta Bratislava byla v   šedesátých letech jedna   vesnice, každý znal   každého a koho neznal, tak   ho znal kolega nebo to byla   manželova milenka.
V   každém případě je toto   slušná detektivka s   konečným rozuzlením až na   konci. Všechny role velmi   dobře obsazené, i zahrané.   Ale toho psa kriminalistům   neodpustím.