Skřivánčí ticho

POZOR SPOILER

Muž chce pustit videoklip, ale nejde obraz. Pak zase nefunguje zvuk. Skladatel Josef Chvála dostává v časném ránu návštěvu, pana Sobotu, který mu nenese dobré zprávy. Josef má u sebe milenku, proto není nadšen.

Později přijíždí do vesnice za svou rodinou. Nejprve se ocitá u sestry, která dělá na své stavbě, protože starou chalupu chtějí prodat. Je v dezolátním stavu. Pozemek sehnal jejich bratr Venda, velké „zvíře“ na zdejší obci. I jeho Josef navštíví, ale pro svou upřímnost dostane od bratra přes hubu. Venda zrovna pořádá brigádu, ale hlavní muž, tajemník, který by na ní měl být, mu ujel na výlet. Ale dobře se na něm nemá, proto se kajícně vrací zpět a na brigádu. Jenže brblá a někteří se němu přidávají. Nelíbí se jim, že Venda stále něco staví s pomocí „brigád“, i když to není třeba. Když Josef přijede podruhé, tak se s bratrem již normálně baví a jsou zas kamarádi. Je fakt, že Josefova skladba puštěná z gramofonu vlnu nadšení nevyvolá. Druhý den je Pepa na brigádě a za Vendou přijíždí nadřízený. Proberou spolu i asfaltovou stezku v lese. Pak je pozván k místnímu „šlechtici“, který potřebuje beton na bazén. Venda jej slíbí. Když Josef objeví asfalt i v lese, chytme jej amok. Chce jet ihned domů, když sem přijíždějí jeho známí a s Vendou se notně opijí.

Josef konečně složí slíbenou polku, ale ta neladí. Beton „ulitý“ v kůlničce zmokl, takže je tam hezká betonová krychle. Josefovi začne pomaličku šibat, zavírá se a nereaguje ani na svou milenku, která si nakonec bere věci a odchází s tím, že se bude vdávat…

Snímek Skřivánčí ticho je po "nedobrovolně dobrovolné" dlouhé přestávce dalším autorským filmem dramatika, scenáristy a režiséra Antonína Máši. Za jeho motto 1ze považovat dva v dialozích uvedené citáty: "Člověk se smíří i s mrakodrapem, a1e nesmí stát ve vesničce jeho dětství" (Jean Renoir) a "Nenávidím svou dobu ze všech sil; člověk v ní umírá duchovní žízní" (Antoine Saint-Exupéry). - Hrdinou příběhu je asi čtyřicetiletý intelektuál, senzitivní skladatel vážné hudby. Výlučná profese, pro okolí vlastně nesrozumitelná tvorba i hluboké vnitřní zaujetí ho vydělují z konformního prostředí. Proto se pokusí hledat "skřivánčí ticho" - novou sílu, čistotu, pravdu, podstatu a kořeny češství. Při návratu z ubíjejícího, odcizeného velkoměsta do rodné vesnice, do bývalého domova, k přírodě, ho však čeká hluboké rozčarování: zjistí, že kdysi idylická vesnička ztratila v hloupé snaze připodobnit se městu nejen svou tvář, a1e i jakýkoliv projev duchovního života. - Film poukazuje na celou řadu problémů estetických (kontroverze vážné a populární hudby), ekologických (bezohledná devastace přírody ve jménu falešně pojatého prospěchu lidí), morálních (nabubřelé velikášství jedinců podporovaných neomezenou moci, jejich manipulace s lidmi, zaslepenost nesmyslným pachtěním a unavené přehlížení skutečných hodnot a problémů) i sociálních (kontrast materiálního přebytku a duchovní bídy). - Vzdor silné a v českém filmu posledních 1et ojedinělé myšlence však zůstává autorův pokus a záznam krize intelektuála i celé společnosti v příliš křečovitě apelativní prvoplánové poloze.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled

Scenarista a režisér A.M. dostal po letech nedobrovolného odmlčení opět příležitost k realizaci ryze autorského filmu. Společenská moralita o umělecké i osobní krizi umělce - skladatele vážné hudby - byla pro všechny, kdo očekávali něco mimožádného, značným zklamáním.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu


Snímek skřivánčí ticho je po „nedobrovolně dobrovolné" dlouhé přestávce dalším autorským filmem dramatika, scénáristy a režiséra Antonína Máši. Za jeho motto lze považovat dva v dialozích uvedené citáty: „Člověk se smíří i s mrakodrapem, ale nesmi stát ve vesničce jeho dětství" (Jean Renoir) a „Nenávidím svou dobu ze všech sil; člověk v ní umírá duchovní žízní" (Antoine Saint-Exupéry). Hrdinou příběhu je asi čtyřicetiletý intelektuál, senzitivní skladatel vážné hudby. Výlučná profese, pro okolí vlastně nesrozumitelná tvorba i hluboké vnitřní zaujetí ho vydělují z konformního prostředí. Proto se pokusí hledat „skřivánčí ticho" - novou silu, čistotu, pravdu, podstatu a kořeny češství. Při návratu z ubíjejícího, odcizeného velkoměsta do rodné vesnice, do bývalého domova, k přírodě, ho však čeká hluboké rozčarování: zjistí, že kdysi idylická vesnička ztratila v hloupé snaze připodobnit se městu nejen svou tvář, ale i jakýkoliv projev duchovního života. Film poukazuje na celou řadu problémů estetických, ekologických, morálních i sociálních. - Vzdor silné a v českém filmu posledních let ojedinělé myšlence však zůstává autorův pokus a záznam krize intelektuála i celé společnosti v příliš křečovitě apelativní provoplánové poloze.

Autor/Zdroj: /Letní filmová škola