Šarlatové písmeno

Pôvabná mladá vdova Hester Prynneová prichádza z Anglicka do Ameriky, aby začala nový život. V 17. storočí život v zamorskej Amerike sa len práve začína. Sú tam mestá, ohradené drevenými hradbami, aby ich chránili pred Indiánmi. Prevahu tam má puritánska viera.

Hester si chce kúpiť malú usadlosť blízko k mestu. To vzbudzuje nevôľu puritánskych kolonistov, lebo žena je podľa nich čosi menejcenné. Hester sa nebojí práce, hneď začne aj sadiť zeleninu. V nedeľu ide na bričke do kostola, jej voz však zapadne do blata a pomôže jej priťažlivy muž, ktorý sa jej predsaví, že je pastor Artur Dimmesdate. Postupne sa obaja do seba vášnivo zamilujú, aj keď si uvedomujú, že ich láska môže mať pre ne zhubné následky, to puritáni by im neodpustili.

Do mesta príde záhadný cudzinec lekár, ktorého Hester spozná, že je to jej údajne zomreli manžel Roger Prynne. Keď za života bol tvrdý, po svojom návrate už stratil aj tú štipku ľudskosti, čo v sebe mal. Hester sa vyhráža, že ak sa k nemu nevráti, udá ich mestskej rade, a že im za to môže hroziť aj šibenica. Hester sa odmietne k nemu vrátiť a pokračuje aj naďalej vo svojom vzťahu s pastorom. Navyše s pastorom aj čaká dieťa. Mesto ju odsúdi na život na okraji spoločnosti a musí nosiť písmeno A - šarlátovej farby na znak svojej "hanby". Hester nadviaže priateľské vzťahy s podobnými ženami, ako je ona sama.

Roger Prynne je čím ďalej tým nebezpečnejší pre Hester, pastora a ich dieťa. Pomsta Rogera nakoniec zapričíni aj smrť mnohých mešťanov.

Sedmnácté století v puritánské Americe. Malá vesnička pohlcená divokou přírodou. Žena, Hester Prynne, je pranýřovaná a musí na sobě nosit šarlatové písmeno „A" jako trest za to, že zplodila dítě mimo manželský svazek a odmítla prozradit jméno otce. Hrdost a láska činí výsměch puritánských obyvatel snesitelnějším. Do vesnice přijíždí starší cizinec, kterého Hester jako jediná poznává. Muž se vydává za doktora, stará se o Hester a pátrá po identitě jejího milence... Jeho zájem se brzy soustředí na mladého přepracovaného a nervózního pastora Dimmesdalla. Mezi oběma muži brzy začne vzrůstat nepřátelství. Psychologickému tlaku ale začne Dimmesdall brzy podléhat. Když u vesnice zastaví loď, vidí v ní Hester ideální prostředek k osvobozujícímu útěku pro sebe, svou dceru a svého milence…

Kino AERO

Kolonii puritánů v Massachusetts roku 1666 vede tamější guvernér Bellingham a reverend Arthur Dimmesdale. Mezi novými přistěhovalci je i krásná Hester Prynnová, která společnost šokuje tím, že chce bydlet sama, dokud nepřijede její manžel, lékář Roger Prynn. Krásné ženě se dvoří syn představitele rady starších, Brewster Stonehall, ona ho ale striktně odmítne.

Na práce v domě koupí dva otroky a němou mladičkou Mitubu. V místní knihovně se baví s Arthurem, který ji zaujal kázáním o mírovém soužití s domorodci. Později se seznámí s jeho nejlepším příatelem, indiánem Johnnym, učitelem v místní škole, ale i se sousedkou Harriet Hibbonsovou. Svobodomyslná stárnoucí žena žije mimo bigotní komunitu ještě s několika dívkami. Reverend navštíví Hester a vyzná jí lásku. Ani ona k němu není lhostejná, ale včas se vzpamatují. Puritánská společnost totiž smilstvo trestá popravou. Zamilovaní se snaží vzájemně sobě vyhýbat, když však přijde zpráva, že Hesteřin manžel byl zabit při přepadení cestujících, dvojice už nedokáže svoji vášeň zadržet. Jenže netuší, že doktor Prynn nezemřel, ale zůstal v zajetí u indiánů…

Hester zjistí, že je těhotná. Rada starších si ji předvolá a chce, aby prozradila jméno otce dítěte. Hrdá žena to odmítne, protože by mu hrozila poprava, a sama je zavřena do vězení. Marně ji Arthur prosí, aby ho prozradila. Hester mu dokonce zakáže, aby se sám přiznal. Ve vězení pak porodí holčičku, kterou Arthur na její přání pokřtí jménem Perla. Hester čeká pranýř, na šatech musí nosit vyšité písmeno „A“ (adultery = cizoložství). Do městečka nečekaně dorazí Prynn, ale přede všemi kromě manželky skrývá svoji totožnost. Rozhodne se pomstít svůdci své ženy. Hester varuje Arthura, pretože Prynn se v zajetí hodně změnil, stal se z něj surovec bez zábran. Při tajných návštěvách svoji ženu trýzní. Roger, ktorý se v městečku usadil jako doktor Chillinworth, úspěšně rozdmýchává v městečku nenávist a rozbroje, které podle něj způsobují síly pekla. Milenci si prostřednictvím Mituby vyměňují dopisy. Roger ji při tom jednou přistihne, ale oddaná služka dopis sní. Rada starších ji na Rogerův popud mučí kvůli čarodějnictví. Další obviněnou je Harriet, která se před vojáky ukryje u Hester. Roger zavraždí Mitubu a z tohoto zločinu obviní Harriet. Vzápětí obviní i Hester a ukáže údajné ďáblovo znamení na těle její čtyřleté dcerky. Hester s Perlou se sejdou s Arthurem na břehu řeky. Roger je sleduje a chystá se k rituální vraždě...

Zdroj: FTV Prima

Kolonii puritánů v Massachusetts roku 1666 vede tamější guvernér Bellingham a reverend Arthur Dimmesdale. Mezi novými přistěhovalci je i krásná Hester Prynnová, která společnost šokuje tím, že chce bydlet sama, dokud nepřijede její manžel, lékář Roger Prynn.

Krásné ženě se dvoří syn představitele rady starších, Brewster Stonehall, ona ho ale striktně odmítne. Na práce v domě koupí dva otroky a němou mladičkou Mitubu. V místní knihovně se baví s Arthurem, který ji zaujal kázáním o mírovém soužití s domorodci. Později se seznámí s jeho nejlepším příatelem, indiánem Johnnym, učitelem v místní škole, ale i se sousedkou Harriet Hibbonsovou. Svobodomyslná stárnoucí žena žije mimo bigotní komunitu ještě s několika dívkami. Reverend navštíví Hester a vyzná jí lásku. Ani ona k němu není lhostejná, ale včas se vzpamatují.

Puritánská společnost totiž smilstvo trestá popravou. Zamilovaní se snaží vzájemně sobě vyhýbat, když však přijde zpráva, že Hesteřin manžel byl zabit při přepadení cestujících, dvojice už nedokáže svoji vášeň zadržet. Jenže netuší, že doktor Prynn nezemřel, ale zůstal v zajetí u indiánů...

Hester zjistí, že je těhotná. Rada starších si ji předvolá a chce, aby prozradila jméno otce dítěte. Hrdá žena to odmítne, protože by mu hrozila poprava, a sama je zavřena do vězení. Marně ji Arthur prosí, aby ho prozradila. Hester mu dokonce zakáže, aby se sám přiznal. Ve vězení pak porodí holčičku, kterou Arthur na její přání pokřtí jménem Perla.

Hester čeká pranýř, na šatech musí nosit vyšité písmeno "A" (adultery = cizoložství). Do městečka nečekaně dorazí Prynn, ale přede všemi kromě manželky skrývá svoji totožnost. Rozhodne se pomstít svůdci své ženy. Hester varuje Arthura, pretože Prynn se v zajetí hodně změnil, stal se z něj surovec bez zábran. Při tajných návštěvách svoji ženu trýzní. Roger, ktorý se v městečku usadil jako doktor Chillinworth, úspěšně rozdmýchává v městečku nenávist a rozbroje, které podle něj způsobují síly pekla. Milenci si prostřednictvím Mituby vyměňují dopisy. Roger ji při tom jednou přistihne, ale oddaná služka dopis sní.

Rada starších ji na Rogerův popud mučí kvůli čarodějnictví. Další obviněnou je Harriet, která se před vojáky ukryje u Hester. Roger zavraždí Mitubu a z tohoto zločinu obviní Harriet. Vzápětí obviní i Hester a ukáže údajné ďáblovo znamení na těle její čtyřleté dcerky. Hester s Perlou se sejdou s Arthurem na břehu řeky. Roger je sleduje a chystá se k rituální vraždě...

První klasický román americké literatury Šarlatové písmeno (1850, česky 1952) od Nathaniela Hawhornea (1804 - 1864), byl zfilmován už mnohokrát.

Jen v němé éře vzniklo sedm adaptací (1907, 1911, 1913, 1911, 1920, 1922, 1926 - r. Victor Sjöström) a po nich následovaly přepisy z roku 1934 (r. Robert G. Vignola) a z roku 1972 (Der scisarlachrote Buchstabe; r. Wim Wenders).

Zatím poslední verze přiběhu o tajné lásce, touze po svobodě a o ženské statečnosti však přebírá z díla poněkud svévolně pouze výchozí situaci.

Děj se odehrává v roce 1666 a v několika dalších letech v Massachusetts, v prostředi komunity puritánů. Je provázen komentářem dcery hlavní hrdinky, Perly, která vypráví o tajné lásce své matky Hester Prynnové a reverenda Arthura Dimmesdalea.

Vdaná Hester odmítne prozradit jméno otce svého dítěte, a za to musí být bigotní společností potrestána. Hrdě však vydrží útrapy a příkoři a přežije i rafinovanou mstu svého manžela (v románu však zemře její milenec).

Známý režisér Roland Joffé se jako obvykle soustřeďuje zejména na zachyceni působivé atmosféry. Demi Mooreová hraje roli vzdorující ženy zcela v klíči dnešních feministických představ. Snímek nepřekračuje úroveň barvitého obrázku o těžkém údělu svobodomysných lidí v minulosti.

ZDROJ: Filmový přehled