Rozervaná objetí

Almodovara a Penelope Cruz   mám ráda, proto vyšší   hodnocení. Byl to pěkný   filmeček, ale znám od   Almodovara lepší. I přes to   lze doporučit a ráda se   znovu podívám a bez   usínání jsem dokoukala do   konce :-)

Rozorvane objatia hodnotim,   paradoxne, ako jeden z   najslabsich Almodovarovych   filmov. A ze som ich videla az   na jeden vsetky! Milujem jeho   Na dno vasne, Vsetko o mojej   matke, Hovor s nou atd. To su   KULTOVKY z ktorych mas   zimomriavky este tyzden!Malo   veci ma sokuje, ale tazsie som   prezivala len Zlu vychovu, to   bola silna davka aj pre mna.   Pri Rozorvanych obj. sa vsak   ocakavane zimomriavky akosi   nedostavili, mozno preto, ze   si zaexperimentoval s tymi   retro 50-tymi rokmi. Neviem,   je to moj pocit, aj ked   Penelope bola zase vynimocna.   Viac ju vsak milujem vo Vicky,   Christina, Barcelona.

Filmy Pedra Almodóvara mám   docela v oblibě, ani tento   nijak nevybočuje z jeho   tvorby. Nemá v sobě   příliš originální   námět, při sledování   děje a jeho vývoje jsem byl   docela zklamaný. Zpočátku   záhadný Harry Caine časem   pozbyde sympatie a jeho   svedení hlavní   představitelky jeho filmu   Magdaleny je zahanbující.   Tragická událost je   nevyhnutelná, aby se   příběh pohnul dále, což   je velice dobře zpracováno.   Stoprocentní výkon odvádí   Penelope Cruz, hraje v   několika polohách, chvílemi   k zulíbání, chvílemi na   zabití. Femme fatale dvou   mužů, kteří doplatí na   lásku.

Z Rozervaných objetí si   odnáším slušně rozervané   pocity. Myslím, že takovému   druhu filmu by mnohem víc   slušela kratší stopáž,   protože je velmi náročné   těch 128 minut přelouskat a   něco si z toho odnést. Je do   očí bijící, že tažným   koněm Almodóvarova díla je   sexy Penélope Cruz a beru to,   ale ostatní vedle ní   působí jako křoví, které   (s nějakými výjimkami)   postrádá věrohodnost. Díky   aspoň za pár vtipných   záběrů z filmu "Dívky   a kufry". Tento   imaginární film, by mě   možná zajímal víc než   Rozervaná objetí.

Možná to bylo množstvím   alkoholu, únavy, ale nikdy se   mi to nestalo ani v takovém   stavu, že bych zalomila v   polovině filmu, vzbudila se a   odešla sama od sebe. Prý se   to ale rozjelo, jakmile jsem   opustila kino, můžu v to   maximálně jen doufat nebo se   na to odvážně podívat   podruhé.