Recept na rozloučenou [TV film]

To bylo tak domotané, že   jsem už v polovině netušil,   kdo a proč. Hodinovka   přeplácaná postavami. Jako   plus jen herci, a to je vše.

Malý pitaval z velkého   města po brněnsku. To jsou   Stopy zločinu, na jehož   částech se podílelo   Televizní studio Brno.   Vznikly podle scénáře   autora kriminálních románů   Karla Štorkána. Také má   svůj tým kriminalistů,   jehož šéfem je Otakar   Brousek a vyšetřovatele jako   jsou Jiří Bartoška nebo   Olda Navrátil. Ale nemá   takový vtip, jako pánové z   pražského oddělení. Zato   je docela brutální, alespoň   tenhle díl. Krádeže v   kostelích, bytech a   lékárnách, vraždy, drogy,   homoušský páreček. Tohle   všechno musejí brněnští   kriminalisté vyřešit, ale   napřed musejí všechny nitky   pospojovat dohromady. Z   dnešního pohledu je to   víceméně humorné, ale já   mám strašně rád, když je   v tom zanechán ten odkaz   doby, kdy se seriál   natáčel. A ještě k tomu v   brněnských ulicích,   hospodách nebo   poliklinikách. Všechny   věci, co se tenkrát   používaly, skleničky a   popelníky od Coca-Coly,   které jsme taky měli doma,   móda, která koncem   osmdesátek frčela, vybavení   bytů nebo ordinací, pro to   všechno mám slabost. Proto   hodnotím vysoce, mě se to   zkrátka líbí, i ten   příběh měl spád a nenudil   a Zdeněk Dvořák jako   šílený narkoman byl fakt   parádní! Navíc naprosto   zběsilá hudba, která jakoby   vypadla z nějakého   amerického béčkového   akčního filmu, na které se   podílel mistr Pavel Blatný.   Ještě by mě zajímal film   Mind Games, jehož plakát   visel v jedné scéně před   kinem. Jsem zvědavý na   další díly.