Obsah filmu Rajské ptáče
Každému, kdo znal film "Bílé stíny", bylo ihned jasné, že i "Rajské ptáče" patří do té skupiny filmů, co si vznikly z dílny napodobitelů a následovníků, jak v námětu, tak provedení, a že se jen těžko dalo doufat, že na toto téma vznikne něco nového. Šlo hlavně o to, jak byla myšlenka provedena a kdo vytvořil hlavní postavy staronového románu rajských stromů Tichého oceánu. Rajských jen svými panenskými přírodními půvaby. Ano, zde si filmařova kamera měla z čeho vybrat a doslova si mohla zahýřit. A nejinak tomu bylo ve výběru domorodých statistů, ztepilých ženských postav, fantastických krojů, obratných mužů, nedostižných plavců a veslařů...
A tak není proto divu, že inteligentní běloch, okouzlený domorodou princeznou, které dala Dolores del Rio podvědomě rafinovaný půvab svůdné smyslnosti dítěte přírody, horuje v jejím obětí např. o žárovce, radiu, mrakodrapech - prostě o civilisaci...Režie tehdy využila četných fotografických možností, kdy se jí podařilo zachytit víry moře zmítaného tajfunem, i smyslovou opojnost domorodých tanců v tropických nocích i drásající jednotvárnost hudby a výstražného bubnování. < Zobrazit méně
Autor: Asmodej, zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 15.8.2023
Dobrodružství a romantika na exotickém ostrově v jižních mořích. Příběh milostného vztahu námořníka a domorodé ženy využívá všechna klišé o přátelských domorodých kmenech a jejich intenzivních slavnostech. Zkrátka typický ostrovní ráj. Moc se tu však nemluví a to je dobře. Vzhledem k době vzniku film sice vypadá jako kombinace němého a zvukového filmu, ale působí přirozeněji, už jen kvůli jazykové bariéře mezi námořníkem a domorodci. Bohužel jinak krásná Dolores del Rio, jako dcera náčelníka kmene, nemá šanci domorodý původ svým vzhledem přesvědčit. Svou roli však zahrála skvěle. Například scéna překvapení a úžasu po prvním polibku, který domorodci neznají, je plně uvěřitelná. Technická stránka filmu je na rok 1932 dokonalá, zejména podvodní záběry. Romantická pasáž mileneckého páru pod hladinou moře je pastvou pro oči i na černobílý film. Pro oko nemravy to platí zejména u samotné Dolores, která je zcela nahá, i když záběry samozřejmě zůstali cudné. Především jde o to, že se natáčelo ještě před Haysovým kodexem, který stanovil morálku americké filmové tvorby hned následující rok. Film tak oddaný erotice z tohoto pohledu lze brát téměř jako filmovou raritu. Natáčelo se v jižním Pacifiku, takže mnohé scény s vodopády a zátokami jsou skutečné. Ale obraz probouzející se sopky je už viditelně trikový, což je pro 30. léta technicky přirozené. Co se týče jednotlivých událostí, nelze myslet na realitu, ale jako romantické dobrodružství jsou jednotlivé eskapády krásně napsané a v rámci vývoje děje neuspěchaně plynou. Jedná se o klasiku, která i přes svou naivitu může oslovit i dnes. Děj oplývá značnou jednoduchostí, bez složitých zvratů a intrik. Takže pro pohodový filmový zážitek tedy vše akorát.
