První smrtelný hřích

Unavená osmdesátková detektivka se služebně   unaveným detektivem NYPD řešící svůj   poslední případ před odchodem do   zaslouženého důchodu, který byl paradoxně   také poslední hlavní rolí ve filmu Franka   Sinatry. Když se to vezme kolem a kolem, noirová   atmosféra snímku sluší, ale stejně jakoby to   výrazně postrádalo tu správnou atmosférickou   šťávu. Režisér Brian G. Hutton pojal   vyprávění odlišným přístupem k policejní   práci, než jak bývá obvyklé. Žádné   honičky, žádné přestřelky, jen únavné   sledování každičkého pojítka k případu a   pomaloučké skládání všech podstatných   věcí dohromady. A hlavně se dává více   prostoru soukromí detektiva a jeho starosti s   vážně nemocnou manželkou. Svým způsobem je   to sice v kontrastu s jeho povoláním, neboť   vyšetřuje násilnou smrt člověka s cílem   dosáhnout spravedlnosti, ale zabránit hrozící   smrt své vážně nemocné ženy už nedokáže.   Jenomže tak, jak je to podané je to spíše   dějově frustrující hlavně pro diváka, neb   pro něj to vůbec nefunguje. Vždyť se ani   nedozví, jakou nemocí vlastně trpí. Snímek,   co se týče nálady a zajímavosti v oblasti   žánru, není tedy zrovna uspokojivý. Z   dnešního pohledu je však největší   zajímavostí fakt, že si tu odbyl svůj filmový   debut Bruce Willise, kterého si ale jen tak   leckdo nevšimne. Po hodině a půl ho lze   spatřit kterak vchází do baru s čepicí na   hlavě a zakrývá si přitom oči.