Pravdivý příběh Antonie Pařízkové, lehké holky s dobrým srdcem [TV inscenace]

Ta atmosféra staré Prahy z   obrazovky neskutečně   čiší, tohle se naprosto   povedlo. Kdo jiný by to   dokázal tak přesvědčivě   zfilmovat, než syn samotného   autora námětu Ludvíka   Aškenazyho. Moc tomu pomohla   i hudba Štěpána Koníčka,   jehož motivy hobojů nebo   smyčců působí   překrásným melancholickým   dojmem a kamera   velevýznamného umělce Dodo   Šimončiče. K obsazení   nemám jedinou výtku a to   jsem se bál Geislerky, že   roli hodné kurvičky nedá,   ona však zazářila. Jana   Schulzová jako bordelmamá   byla taky bezkonkurenční a   Lanďák coby trojnásobný   vrah Prokůpek tomu dodal   patřičnou fazónu.   Mysteriózní závěr v sobě   nese zvláštní poetické   kouzlo. Krásný důkaz   poctivé televizní tvorby, v   dnešních dnech jev zcela   nevídaný. Proto s čistým   srdcem dávám plné   hodnocení. Velká škoda, že   Jindřich Mann ve filmování   už dále nepokračoval.