Obsah filmu Prapor purpurových srdcí
Moderně natočené válečné drama vás vezme na strhující cestu do srdcí a myslí zapomenutých hrdinů 2. světové války, příslušníků speciálních bojové pluků, sestavených z amerických vojáků japonského původu. Osudy vojáků se začaly psát těsně po útoku na Pearl Harbor, kdy se rozhodli přidat k 100. pěchotnímu praporu. Jejich mise zahrnovala boje v severní Africe, Itálii a nakonec ve Francii, kde jejich cesta vyvrcholila sebevražedným úkolem. Měli se pokusit nalézt ztracený texaský batalion, který zmizel v horském pásu ve východní Francii. Tváří v tvář početné nacistické převaze nakonec prolomili německou linii, ale cena byla příliš vysoká....
Moderně natočené válečné drama vás vezme na strhující cestu do srdcí a myslí zapomenutých hrdinů 2. světové války, příslušníků speciálních bojové pluků, sestavených z amerických vojáků japonského původu. Osudy vojáků se začaly psát těsně po útoku na Pearl Harbor, kdy se rozhodli přidat k 100. pěchotnímu praporu. Jejich mise zahrnovala boje v severní Africe, Itálii a nakonec ve Francii, kde jejich cesta vyvrcholila sebevražedným úkolem. Měli se pokusit nalézt ztracený texaský batalion, který zmizel v horském pásu ve východní Francii. Tváří v tvář početné nacistické převaze nakonec prolomili německou linii, ale cena byla příliš vysoká. Jednotka sice zachránila 211 amerických vojáků, ale sama přišla téměř o čtyřnásobek svých statečných mužů.
Zdroj: TV Barrandov < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 25.4.2013
Tady je vidět, že si s tím filmem někdo hodně "vyhrál" a udělal z něj trochu netradiční válečný film.Což možná není na škodu, ale u fanoušků klasických válečných filmů asi moc neuspěje.Mně to sice zaujalo, ale jinak než jsem očekával.
Z hereckého obsazení u mně jasně vyhrál J.Scott Lee.
Po přečtení ostatních komentářů : Naprosto souhlasím s uživatelem Hugin.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 30.3.2013
Tento válečný film o amerických vojácích japonského původu, kteří bojovali v Evropě je podle skutečných událostí a pro mně neznámou. Bohužel ať už je film věrohodný jakkoliv tak je rozvleklý, nudný a levně působící. Vícekrát se nepodívám. Nesedl mi také dabing.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 9.3.2013
Do konce jsem se dodíval je s krajním sebezapřením. Ne proto, že by byl film až zas tak špatný, nýbrž proto, že jsem ho viděl, bohužel, s českým dabingem. Samotný film působil poněkud prapodivně. Velké množství flashbacků ve kterých byly ukazovány epizody z civilního života jednotlivých vojáků nebylo na škodu. Vojáci tak nejsou jen pouhou postradatelnou položkou v armádním seznamu, ale za každým z nich stojí konkrétní osudy a pohnutky. Co už na škodu bylo, byly vidiny seržanta Takateho. Že by měl po zranění hlavy halucinace, to ano, ale že by viděl do budoucnosti a rozmlouval s mrtvými, a to mimo čas a prostor, už zavání notnou dávkou mystéria. Zbytek filmu byl složen z rozhovorů vojáků, které byly v podstatě o ničem a z válečné akce, jenž byla nepřehledná. Mimo to, již zmíněný Takate např. střílel se svého samopalu s takovou kadencí, že by mu veškerá munice nevydržela více než pět minut. V novějších válečných filmech ve kterých se jedná o příslušníky armády jiné rasy než-li bílé, je kriticky poukazováno na rasismus (např. americké Red Tails, Letci z Tuskegee, nebo francouzký Den vítězství), zde jen jedna klišovitá scéna o zákazu vstupu. Docela se divím, že se „barevní“ dobrovolně hlásili do armády a bojovali po boku těch, jenž vůči ním uplatňovali rasové zákony. V této souvislosti působila odpověď poručíka z Texasu dosti nevěrohodně, nevěřil bych mu ani slovo. V závěrečných titulcích byla statistika ztrát jednotek složených z vojáků asijského původu. Vysoké ztráty nebyly způsobeny vlastními špatnými schopnostmi, ale jejich vysíláním do kritických a beznadějných situací. Pro záchranu dvou stovek bílých texasanů, bylo obětováno osm set „asiatů“. Nutno ovšem dodat, že většina zbytečných ztrát byla způsobena ctižádostí štábních velitelů, kteří si v bezpečí týlu „honili triko“ nad dobytím nějaké bezvýznamné kóty.