Poutníci

Strasti a slasti kočovného divadla.   Gottwaldovské studio se zřejmě rozhodlo touto   formou mládeži přiblížit snad nejznámější   dílo Karla Hynka Máchy - Máj. Je červenec,   prázdniny v plném proudu a několik nadšenců   objíždí různá místa a snaží se hrát   vážné divadlo. A samozřejmě s povolením   stranického aparátu. Počin zajímavý, leč   nudný. Hodina a půl ničeho za neustálým a   doslova až otravným recitováním Máje. Nevím   koho to mělo oslovit, ale mládež určitě ne.   Snímek se utápí ve vlastním zoufalství   předvést dramatický komponent, což se obrací   do takové trapnosti, že by snad i samotný   Mácha zaplakal. Scény do sebe nezapadají, což   ztrácí logiku a hlavně příběh. Co měl na   konci snímku znamenat požár stodoly a ten   hysterický řev, že tam uhořelo děvče, když   po následném střihu se už odehrávalo něco   jiného, jako by se nic nestalo? Nic tu nemá   smysl. Téměř sdílím otázku ouřady:   "Máchův Máj? V červenci? Na tom   proděláte!" A prodělal hlavně divák.

Opět směska dvou příběhů, ale na to že je   to jen pro TV, tak budiž. Alespoň si myslím,   že to byly dva v jednom.