Poslíček lásky

Námět této veselohry není ani ve filmu zrovna originální. Mladé děvče, vydávající se za hocha, nastoupí místo - poslíčka v podniku dámských toaletních modelů - zamiluje se do šéfa a po řadě rozmarných příhod dosáhne jeho srdce i ruku. Ale přece nás tato česká filmová veselohra něčím potěší, a to svou vyšší úrovní jak v provedení námětu, tak v režii i hře hlavních představitelů. Všichni byli vedeni jistým vkusem, není tu obvyklých obhroublostí, chování a řeč jednajících osob jsou šťastně oproštěny pražského periferního přízvuku, gest a posunků, které ve většině našich filmových veseloher jsou považovány za podstatu jejich "humoru".

Hana Vítová je výborná, i když její chlapectví je rázu veseloherního a ve skutečnosti by sotva koho zmýlilo, je jako hoch roztomilá a šibalská s okamžiky dívčích rozpaků. Rolf Wanka, jako šéf podniku, uhlazený zdvořilý, usměvavý a ovládající se v citových projevech: jeho výslovnost, neříkáme znalost, češtiny je téměř bezvadná a pozornosti k přesnosti a jazykové čistotě by mohl být jednou vzorem nejednomu z českých herců. Vlasta Hrubá v úloze módní vyzvědačky dokazuje, ža by mohla v budoucnu víc v českém filmu znamenat. Znamenitou dvojici, zdařilou charakterizaci svých postav filatelistů vytvořili "boží herci" Jindřich Plachta jako hodinář a Václav Trégl jako sluha a pravá ruka svého šéfa.

Režie Miroslava Cikána vytvořila jak v módním závodě, tak v ostatních scénách klidné, přirozené ovzduší, kde se v komičnosti jednotlivých výjevů a dějového pásma uplatňovala sama sebou, bez násilných režijních zásahů. O "Poslíčku lásky" se dá hovořit jako o povedené veselohře, která pobaví dějem i hrou a potěší svou lepší úrovní.

Do známého pražského módního salónu nastoupil mladý muž jako nový poslíček. Ve skutečnosti se za poslíčka vydává začínající mladá novinářka, která udělá všechno pro to, aby získala exkluzivní interview se šéfem luxusního podniku. Shodou okolností se tak ocitne uprostřed konkurenčního boje mezi dvěma módními salóny, kde se používají i nekalé praktiky. Tohle vážně naruší i začínající milostný vztah s Rolfem Wankou.

Situační veselohru o soupeření dvou konkurenčních módních závodů charakterizoval reklamní slogan jako „humorná dobrodružství mladé dívky, která se převleče za obchodního boye a zaplete se tak do sítě intrik, vzrušení a ovšem i lásky“.
Poslíček lásky je jeden z filmů s takzvanými „kalhotkovými“ rolemi, které se začaly ve větší míře objevovat přibližně v polovině 30. let. Přes pikantní příchuť názvu samozřejmě nešlo o nic, co by jen v náznacích zavánělo erotikou: to jen herečky hrály plně mužské role či se v rámci příběhu za muže převlékaly. Z českých hvězd si jich nejvíce zahrála Věra Ferbasová, nevyhnuly se ale ani Adině Mandlové, Sylvě Langové, a v tomto filmu si ji zahrála také Hana Vítová.

Autor/Zdroj: Popis televizní program