Podivná pohostinnost

… „Nemůžu tu chodit   úplně nahý“ pravil Rupert   Evertt slovy svého hrdiny a   já s tím nesouhlasím … je   to krásný chlap a chodit   nahý by měl co nejvíc   :-).
Ale zpátky k   filmu. Celou dobu jsem byla v   napjatém očekávání   něčeho záhadného,   tajemného, které se hodilo   jak do zákoutí slepých   uliček Benátek, tak k   podivné pohostinnosti muže,   který má jedinou životní   historku a to o svém otci.   Ovšem napjaté očekávání   nemělo to pravé vyvrcholení   ( pokud použiji terminologii   pro erotický thriller ).
Nicméně během filmu   jsem dokázala skoro vymlsat   luxusní víno a ještě víc   se natěšila na dovolenou v   Itálii ( doufám, že ta moje   se obejde bez jakékoliv   tragedie a násilí) takže   ... když to sečtu a podtrhnu   a přidám k tomu ještě   nahého nebo polonahého   Ruperta vychází mi to na   slušných 7 z 10.