Pán velryb

exkurze k protinožcům
Film o oživování   upadávajících tradic,   které se ze života Maorů na   Novém Zélandu postupně   vytrácejí. Je zajímavé   podívat se na kulturu tak   strašně vzdálenou té   naší. Vůbec se nejedná o   její chápání, to asi ani   nelze, ale jen o rozšíření   si obzoru o obyvatelích   naší planety. Nádherné   prostředí, nádherná hudba,   velmi solidní výkony herců   většině z nás naprosto   neznámých. Určitě stojí   za podívání, na chvíli   vám ten film přibrzdí   okolní hektický život.

Tento film/pribeh ma jakesi   kouzlo, ktere me jiz od   zacatku pritahovalo. Je to   skutecne kouzelny film, ktery   vas nebude nudit a v kterem   budete obdivovat hloubku   pribehu.
Jo a btw.   Porourangiho vypada jako muj   ucitel ze skoly ;))

...„Už dost držení   pindíků!„ Jasně, bez   pindíků to ( podle starých   zvyklostí ) nejde, je to   nejdůležitější z   podmínek jak se stát   vyvoleným. I mávat klackem   můžou jen ti s pindíkem.
Docela mě překvapovalo,   že o hlavního „pindíka“   Kora někdo nepřerazil   klacek, minimálně jsem to   čekala od jeho velmi moudré,   ale přehnaně trpělivé   manželky ... „ Někdy ho   musíš nechat, aby si myslel,   že tu poroučí on. Mně tedy   ne. Ale může si to klidně   myslet.“
Legendy a   tradice původního   obyvatelstva proti snaze   „obyčejné“ holky ...   získat si respekt, uznání a   lásku ... „ Když jsem se   narodila, nikdo se neradoval.   Můj bratr zemřel a naše   matka s ním. Každý čekal   na prvorozeného, který se   stane vůdcem. Ale on zemřel.   A já ne ... „

Výborná náladová věc.   Hned bych se na Zéland   podíval. Domorodci hrají   všichni velmi dobře a hudba   je strhující.

Pán velryb je spíš film   určený dětem, příběh   sám o sobě je dost   jednoduchý. Paikein dědeček   je opravdu nesnesitelný, je s   podivem, že ho babička   nepřetáhne tou jeho   náčelnickou holí. Ve filmu   jsou úžasné podmořské   záběry a před hereckým   malé Keishy v hlavní roli je   třeba smeknout.

nuda, nuda a zase jen   neskonalá nuda, kterou ani   herecký výkon hlavní   hrdinky, ani krásné obrázky   z kamery, ani tragický   bezmála pětiminutový   začátek či poměrně   zajímavý námět   nepřemohou, aby snímku pán   velryb pomohli k celkovému   lepšímu výsledku. pán   velryb se tak v celkovém   hodnocení děl z dějin   světové kinematografie   dostal jen do kategorie filmů   ze slabšího podprůměru,   což je jistě škoda.   razantnější střih a   především svižnější   dynamika ve stavbě dějových   linek by pánu velryb určitě   jenom prospěla.