Obsah filmu O-bi, O-ba. Zánik civilizace
Polskému režisérovi Piotru Szulkinovi se podařilo uprostřed osmdesátých let natočit jednu z nejsugestivnějších vizí postapokalyptického směřování společnosti. Jejím středobodem se opět stala mocenská manipulace, která se nevyhnutelné zkáze civilizace rozhodne čelit lží podněcující falešnou naději.
Přízračným prostředím obrovského atomového krytu, v němž přežívají poslední zbytky lidstva pod přísným vojenským dohledem, se šíří zpráva o brzkém příletu záchranné archy. Velení si dobře uvědomuje, že ničím nepodložený mýtus jen prohloubí již tak rozloženou společenskou strukturu. Zbytek civilizace připomíná v daném stadiu spíše nepřehledný...
Přízračným prostředím obrovského atomového krytu, v němž přežívají poslední zbytky lidstva pod přísným vojenským dohledem, se šíří zpráva o brzkém příletu záchranné archy. Velení si dobře uvědomuje, že ničím nepodložený mýtus jen prohloubí již tak rozloženou společenskou strukturu. Zbytek civilizace připomíná v daném stadiu spíše nepřehledný mumraj do sebe uzavřených jednotlivců, jimž vybájená spása opět přináší určitý smysl existence. Nové nasměrování se však zvrhává do ještě extrémnější izolace obyvatel, jejichž existence se omezuje pouze na nejrůznější bizarní úkony zcela poddané falešnému ideálu.
Poutníkem po upadlém světě přeplněném groteskními figurkami, z nichž mnohé jako by vypadly z vrcholných děl Terryho Gilliama, se stává člen elitního sboru, pověřený zkoumáním pronikavých dopadů ničím nepodložené báchorky. V jeho letargickém putování bezútěšným labyrintem dna lidského bytí se propojuje pověření udržet pořádek s hledáním sebezáchovy pod pomalu se hroutící kupolí, jež ohlašuje definitivní zánik. Setkává se s nejrůznějšími postoji obyvatel k očekávanému vysvobození, u nichž vzkříšená aktivita občas nemá daleko k projevům čirého šílenství. Postupně propadá myšlence, že by nově zrozený mýtus mohl ve správných rukou posloužit rozdmýchání dohasínajících zbytků humanity. Nakonec je to právě on, kdo se na sebe rozhodne vzít roli všemi očekávaného spasitele.
Szulkinova dystopická vize tentokráte necílí na záludné mocenské praktiky skrytého totalitarismu. Naopak nabízí obraz rozpoutané anarchie a zániku jakéhokoliv systému, v němž poslední zbytky dohledu protékají mezi prsty několika jedinců. Daleko více jej zajímají reakce mas, jež přežívají na troskách kdysi snad fungující infrastruktury a zaměřují se již pouze na nejzákladnější tělesné potřeby bez jakýchkoliv ambicí změnit neúnosné status quo. Motiv archy jako příslib úniku a vysvobození jako jediný podněcuje novou aktivitu a vyvolává tak reminiscence na společenské ochromení dobové polské společnosti. V Polsku po období stanného práva citelně chybělo úsilí sebedrobnější iniciativou zlepšit bezútěšný stav společnosti, a o to větší prostor získávaly představy jak z rozpoutané situace nejlépe uniknout ven.
Jakub Jiřiště, LFŠ 2014 < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 24.6.2018
Myšlenka jakž takž, vizuálně však velmi slabé, tak na nulu. Přesto má snímek něco do sebe, celkem jsem tomu i věřil. Až na ten konec. Tím to u mne pokazili všechno.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 7.4.2015
Aj keď rád hľadám vo filmoch symboliku a skryté posolstvá, v tomto ponurom snímku nevidím žiadne náznaky nejakej alegórie k totalitným režimom. Je tu zmienka o Arche, ktorá zabŕda do náboženstva, v podstate že tieto mýty si vymýšľali úbohí ľudia, ktorí boli úplne na dne a preto si zamieňali realitu za rozprávky o zázrakoch a spáse. Hlavnou pointou príbehu je trpké vykreslenie možných následkov nášho atómového veku, kde, napríklad, každá z 435 jadrových elektrární ročne vyprodukuje 500 ton rádioaktívneho odpadu... Mizéria, šialenstvo a čakanie na smrť, docela depresívny film. Nečakajte happy end.
