Noč pered Rožděstvom

„Štědrý večer“ je   povídka z druhého dílu   sbírky pod názvem „Večery   na farmě u Dikanky“ autora   Nikolaje Gogola, vydané v   roce 1832., kde je ruským   názvem „Ночь перед   Рождеством“ který   se doslovně překládá jako   „Noc před Vánoci“. V   roce 1913 se této povídky   chopili filmaři v Ruské   říši a natočili zhruba   čtyřicetiminutový film,   který i na dnešní dobu   předčí očekávání.   Jednoduchý pohádkový   příběh s krásnou   výpravou, nápaditými   kostými a po technické   stránce na svou dobu dobře   odvedenými trikovými   scénami, za použití také   animace. Jednoduché kulisy,   spíše divadelního typu,   jsou samozřejmě viditelné,   ale na rok 1913 taky, co   jiného čekat. Zvláštností   je, že ve scéně v   královském paláci byla   vynechána císařovna, která   se v literární povídce   vyskytuje. Mělo to   samozřejmě politický   důvod. Platila cenzura ve   vyobrazování osob z   vládnoucí dynastie, a proto   ji režisér Wladyslaw   Starewicz zcela vynechal a   její dějovou roli předal   princi Potěmkinovi. Ono   jméno mělo taktéž   politické pozadí. Na kráse   filmu to však neubírá.   Naopak. Celé je to   srozumitelné, pohádkově   strašidelné i romantické.   Není divu, jak dnes už   víme, že se k tomuto   příběhu ruští filmaři   později nejednou vrátili.

Na to, že se jedná o snímek   z roku 1913 je to více než   zdařilé. Dobrá úvodní   představovačka   účinkujících. Gestikulace   a divadelnost, jak je u   němých filmů zvykem, nebyla   příliš přehnaná. Za   filmové triky, např.   zmenšení čerta, a z   přihlédnutím na dobu   vzniku, by se nemuseli stydět   ani filmaři o padesát let   později. A samotný čert?   Tak děsivě vyhlížejícího   čerta jsem ve filmu ještě   neviděl.