Nelítostný žert

Tichá, pracovitá, s   mizerným šatníkem a   skvělými botami, přesto   dost akční na to, aby   nechala odvézt nábytek   svého zaměstnavatele a   vydala se tam, kde čeká, že   najde lásku. A najde sjetého   chlapa v rozkopaném motelu,   který není schopen   dotáhnout nic do konce. Nebo   potřebuje jen postrčit.
Nenapadlo mě na tento   film koukat jako na Janu   Eyrovou, ale vlastně ta   podoba tam je. Ne fyzická,   ale ta sveřepost se kterou   tichá a pracovitá osůbka   dostane to, co potřebuje, tam   prostě je.

Natočeno na základě   povídky autorky Alice Munro a   pojednává typický příběh   o nesmělé, nevšední a   poněkud plaché ženě   Johanně živící se jako   ošetřovatelka v domácnosti.   Jednoho dne se stane chůvou   pubertální dívky, která se   jí chce zbavit, což nakonec   přivede všechny obyvatele   domu k proměně svých   životů. Někoho přivést do   trapnosti přes city ohledně   domnělé lásky nemusí   dopadnout tak, jak by si   zákeřník přál. Obyčejný   vzhled, ona plachost a coby   terč nenávisti je hodně   podobný charakteru známé   postavy Carrie ze   stejnojmenného snímku   'Carrie' (1976) a těžko   říct, je-li to náhoda či   úmysl. Každopádně je to   ukázkou toho, že takový   člověk to v životě zrovna   lehké nemá. Svým způsobem   o tom snímek snad i je.   Johanna se dostane do nelehké   situace, takže děj sleduje   její počínání v dané   situaci. Moralitka ohledně   vlastních životů je však   hlavní devizou celé této   etudy. Povídka je však   povídka a něco takového   přenést do podoby   celovečerního filmu není   zrovna jednoduché.   Scénárista má především   za úkol něco udělat s   dějem. Buď k původní   povídce přimyslí další   zápletky, nebo to bude   nějakým způsobem uměle   natahovat. Nenápadná   atmosféra se sice snaží   vymanit z přílišné   všímavosti, ale i tak si   nelze nevšimnout přemíry   hluchých míst právě ve   zbytečně natahovaných   scénách. Příběh je   zkrátka tak jednoduchý, že   o lecjakých intrikách si   divák může nechat jen   zdát. Jedná se tak o lehkou,   dalo by se označit jako,   hořkosladkou dramatizaci v   pohodovému rozmaru nad všemi   událostmi ke skutečně   odpočinkovému shlédnutí   bez nutnosti nad tím nějak   přemýšlet. Takže snímek   tichý, nenáročný a pro   někoho snad i osvěžující   pomalejším tempem od   současného rychlého   života.

Tak trochu Jana Eyrová   našich dní - nenáročná,   pracovitá a diskrétní   osoba, se kterou prostě   musíte soucítit, už pro ten   sotva znatelný, trpitelský   úsměv, co jí tak zřídka   jemně zacuká rty... Ač   Johannin věk nelze snadno   odhadnout, je jasné, že   nebude nejmladší, přesto si   mnoho životních radostí   neužila, a jako taková je   ideálním objektem k   splétání milostných intrik   pro zábavu dvou "světem   protřelých"   puberťaček... zvlášť,   když se nabízí tak   interesantní protějšek,   jakým je bezpochyby Ken, otec   jedné z dívek, ale také   rodinou odvrhnutý loser se   slabostí pro omamné   látky... Vcelku poutavé a   velmi slušně zahrané   romdrama, v němž mě   zaskočil jen Nick Nolte svou   náhlou sešlostí, ale   vzhledem k tomu, že jsem   nedávno tomu zahlédla v   bulváru i Donatellu Versace,   mám pro strach docela   uděláno ;-)