Někdo klepe na dveře

Tak já jsem se bavil. Hlavně   při povídce „Jachta“.   Zde kreace, kde se   „blejsknul“ ožralý pan   Jean Lefebvre pobavil asi   nejvíce. Škoda, že krátce.   Ale dobré byly všechny a ta   poslední s panem Funésem, to   byla už jen taková   třešnička na dortu.   Mimochodem si zde střihla v   roli jeho filmové dcery   Danielle slečna France   Rumillyová, která se   později objevovala   pravidelně v četnické   sérii jako jeptiška, tuším   Klotylda? Celkově to   hodnotím nadprůměrně,   protože to nemělo (skoro)   nikde hluchotu a pěkně to   odsýpalo. Prostě komedie,   jak má být.

PROCESOR!
Celkem dobře vymyšlený.   Odlehlý místo, kde si bez   mobilu, nelze ověřit   předkládané informace a   reportáže v televizi   dokazují, že mají ti   návštěvníci pravdu? Jak by   to dokázali předtočit?   Čemu mají věřit. Paranoia   narůstá, pochybnosti   hlodají. Psychologická hra   začíná. Já byl celkem   spokojený.

Takhle zabít film mimoňským   námětem, achjo. Kdyby je   třeba přišli vyvraždit,   aby tam mohli postavit útulek   pro jednorožce, byl by to   uvěřitelný film ze života,   takhle je to jen hovadina.   Pět hvězdiček za napětí a   za to, že dokázal nasrat   homofobní blbce, kteří jsou   znepokojeni tím, když v   jednom ze sta filmů hraje   homo pár a považujou to za   nehoráznej aktivismus.

M. Night Shyamalan - ako   zástupca indickej menšiny v   americkom Hollywoode - má   zrejme dostatok pochopenia pre   všetky menšiny na celom   šírom svete, a keďže   určite citlivo vníma ich   krušné postavenie v   nepriateľsky naladenej   väčšinovej spoločnosti,   tak si zaumienil, že do   filmovej podoby prevedie   román od Paula Tremblayho,   pojednávajúci o páriku   homosexuálov a ich   adoptovanej šikmookej   "dcérenke", ktorí   voľky-nevoľky budú musieť   zachrániť celé ľudstvo,   pretože za a) tradičná   rodina v zložení   Otec-Matka-Vlastné dieťa už   vyšla z módy, a za b)   obsadiť homosexuálny pár do   rolí obetných baránkov a   spasiteľov (s pochopiteľnou   a tolerovateľnou dávkou   sebectva) je pre túto   komunitu rovnako účinná   reklama, ako je umiestnenie   nadrozmerného reklamného   billboardu na frekventovanej   križovatke vo veľkomeste ...   Odhliadnúc od   neprehliadnuteľného   aktivizmu, film neklesá pod   dlhodobo zaužívaný   Shyamalanov štandard (čo je   mienené ako vlažná   pochvala), no je škoda, že   ani tentokrát sme sa   nedočkali jeho niekdajšieho   povestného trademarku -   čiže nejakej tej šokujúcej   záverečnej pointy - hoci   plne chápem, že šokujúce   záverečné pointy sa   nevymýšľaju ako na   bežiacom páse, všakže ...   Obsadenie Davea Bautistu a   Ruperta Grinta sa ukázalo ako   dobrá voľba, i keď ten   prvý menovaný tu má trošku   potiaže s dýchaním, a ten   druhý zas nedostal príliš   veľa priestoru - jednako od   čias, kedy sa kámošil s   nemenovaným bradavičnatým   čarodejníčkom, dokázal   učiniť zaujímavý herecký   posun, a preto je len dobre,   že v seriáli Servant   dostáva toho priestoru   podstatne viac.