Nebezpečné známosti

Přesně tak jsem si   představoval, že na mne   tento film bude takřka po   půl století, co jsem jej   viděl, působit. Osudovost a   obava, hledání rovnováhy   mezi vášní a úctou, zradou   a odplatou. Na miskách vah se   tyto a podobné lidské   vlastnosti čas od času   objevují. Film dokonale   odhaluje lidské pekelné   nitro, které se zmítá mezi   strachem a jistotou. Herecké   výkony, kamera a práce se   světly vynikly právě díky   černobílému filmu.

Po třech novějších   adaptacích jsem se dostal i k   té původní, volné od   Rogera Vadima. Dojmy mám   ovšem velmi rozporuplné.   Obsazení nemám co vytknout   – Jeanne Moreau se v mém   žebříčku představitelek   potvor Merteuillových   zařadila na druhé místo za   Anette Bening. U Gérarda   Philippa jsem na vážkách,   protože jeho Valmont je opět   trochu jiný než ten   Malkovichův nebo Firthův ale   nedokážu posoudit, zda   lepší. Rozhodně ne však   horší. Na rozdíl od   Malkoviche je to ovšem docela   sympaťák, podobně jako   Firth (i přesto, co   dělají). Vyzdvihnout pak   musím ještě zdejší paní   Tourvel. Je to totiž   blondýna alá slavná BB,   takže po této stránce   jednoznačně vede. K tomu se   váže jiná věc – Vadim z   mě neznámého důvodu (málo   peněz na kostýmy?) přesunul   děj příběhu do (tehdejší   :-) současnosti, což mu ale   tak úplně nevyšlo. Mnozí   budou možná tvrdit, že   tenhle příběh je prostě   nadčasový. Ano. Ale to   neznamená, že se každému   tvůrci povede interpretovat   tak, aby to bylo zřejmé.   Postavy totiž jednají (a   mnohdy i mluví) jako kdyby do   té doby konce padesátých   let dvacátého století   prostě nepatřili. A to je   velké mínus. Podobně jako   skutečnost, že ani skvělí   herci nedokážou zakrýt   místy se vkrádající nudu z   příliš rozvláčných   scén. Rozhodně povedený je   konec, nejen co se týče   Valmonta ale i jeho vypečené   (v tomto ztvárnění dokonce   právoplatné manželky)   Merteuil (Obzvláště ten   citát „Tvář je obrazem   její duše“) a vlastně i   trochu jiný konec paní   Tourvel. Každopádně pro mě   zůstává jedničkou Valmont   a tahle adaptace končí až   na posledním, čtvrtém   místě. Neberte to jako   rouhání, ale i obě video   pokračování Velmi   nebezpečných známostí jsou   pro mě zábavnější   (netvrdím, že objektivně   kvalitnější) .Nemyslím,   že je to adaptace špatná   (koneckonců, hodnocení   ostatních asi dokazuje jasně   že ne), ale mě se trefila do   vkusu zdaleka nejméně.