Najmro. Kocha, kradnie, szanuje

Zdislaw Najmrodzki okrádal   bohaté ve svůj vlastní   prospěch a když byl   veřejnou bezpečností   chycen, vždy jim utekl.   Polská legenda v polském   filmu v naprosto úchvatném   retrovizuálu. Příběh   obyčejného zlodějíčka   proslaveného právě hlavně   coby notorického útěkáře,   však není pojat jako   dramaticky napínavý   krimifilm, ale jako zábavná   retrospektiva   připomínající mimo jiné   také osmdesátky v celé své   kráse. A polští tvůrci za   vizuální stránku skutečně   uznání zaslouží.   Prostředí, móda,   speciální filtr   vytvářející pobledlé   barvy filmového obrazu. Je to   film zábavnou formou   oslavující zločince, ale   když to vezmeme kolem a   kolem, tak třeba slovenského   Jánošíka také   nezavrhujeme. Jak je již   mnoho let v módě, i tady se   použila romance, avšak nijak   přepálená. Jedná se o   součást osudu Najmrodzkiho,   neboť až láska ho začne   nutit svůj život změnit.   Dějství je založeno na   skutečné postavě, která   působila v 70. a 80. letech.   Utekl celkem dvacet   devětkrát. Je známý i   tím, že kromě vykrádání   luxusních obchodů kradl   také auta patřící v   komunistické době k   nedostatkovým zbožím. Doba   mu v tomto prostě přála.   Pokud mezi nedostatkové   zboží patřil i toaletní   papír, oproti ostatním byl   jeho život skutečně v   luxusu. Snímek po divácké   stránce přinese kromě   nostalgické takříc   gangsterské zábavy také   něco jako pocit   zadostiučinění sociálnímu   a ekonomickému aspektu   komunismu v osmdesátých   letech, který ostatně známe   i u nás v Česku.

Tak trochu humorný pohled na   věčného útěkáře z   vězení . Retro jak má být.   Polonézy, Fiaty, Žigulíky,   východoněmecké kníry,   polské burzy a tak trochu   dehonestovaní policajti.   Taková úsměvná oddychovka.