Král útěků

Zdislaw Najmrodzki okrádal bohaté ve svůj   vlastní prospěch a když byl veřejnou   bezpečností chycen, vždy jim utekl. Polská   legenda v polském filmu v naprosto úchvatném   retrovizuálu. Příběh obyčejného   zlodějíčka proslaveného právě hlavně coby   notorického útěkáře, však není pojat jako   dramaticky napínavý krimifilm, ale jako   zábavná retrospektiva připomínající mimo   jiné také osmdesátky v celé své kráse. A   polští tvůrci za vizuální stránku skutečně   uznání zaslouží. Prostředí, móda,   speciální filtr vytvářející pobledlé barvy   filmového obrazu. Je to film zábavnou formou   oslavující zločince, ale když to vezmeme kolem   a kolem, tak třeba slovenského Jánošíka také   nezavrhujeme. Jak je již mnoho let v módě, i   tady se použila romance, avšak nijak   přepálená. Jedná se o součást osudu   Najmrodzkiho, neboť až láska ho začne nutit   svůj život změnit. Dějství je založeno na   skutečné postavě, která působila v 70. a 80.   letech. Utekl celkem dvacet devětkrát. Je   známý i tím, že kromě vykrádání luxusních   obchodů kradl také auta patřící v   komunistické době k nedostatkovým zbožím.   Doba mu v tomto prostě přála. Pokud mezi   nedostatkové zboží patřil i toaletní papír,   oproti ostatním byl jeho život skutečně v   luxusu. Snímek po divácké stránce přinese   kromě nostalgické takříc gangsterské zábavy   také něco jako pocit zadostiučinění   sociálnímu a ekonomickému aspektu komunismu v   osmdesátých letech, který ostatně známe i u   nás v Česku.

Tak trochu humorný pohled na věčného   útěkáře z vězení . Retro jak má být.   Polonézy, Fiaty, Žigulíky, východoněmecké   kníry, polské burzy a tak trochu dehonestovaní   policajti. Taková úsměvná oddychovka.