Obsah filmu Milenci v roce jedna
První poválečné dny tvoří atmosféru křehkého milostného příběhu, který v roce 1973 realizoval
Jaroslav Balík. Režisér, který se prosadil jako autor ideologicky „správných“ snímků, se v dramatu o setkání dvou mladých lidí podřídil komornímu, apolitickému vidění svého spoluscenáristy – spisovatele
Jana Otčenáška. (Za zmínku ovšem stojí skutečnost, že hlavní hrdinka vyprávění měla být původně židovkou, což se ovšem v normalizačním filmu ukázalo jako nepřijatelné.) Balík s Otčenáškem dva roky předtím spolupracoval na televizní,...
První poválečné dny tvoří atmosféru křehkého milostného příběhu, který v roce 1973 realizoval Jaroslav Balík. Režisér, který se prosadil jako autor ideologicky „správných“ snímků, se v dramatu o setkání dvou mladých lidí podřídil komornímu, apolitickému vidění svého spoluscenáristy – spisovatele Jana Otčenáška. (Za zmínku ovšem stojí skutečnost, že hlavní hrdinka vyprávění měla být původně židovkou, což se ovšem v normalizačním filmu ukázalo jako nepřijatelné.) Balík s Otčenáškem dva roky předtím spolupracoval na televizní, „důchodcovské“ variantě osudového milostného setkání – na snímku Romeo a Julie na konci listopadu. Zatímco její protagonisté s optimismem vzdorují představě, že už mají celý život za sebou, Pavel a Helena stojí teprve na začátku své existence. Plachá dívka, která se s náhodně potkaným mladíkem sbližuje velmi opatrně, má za sebou totiž pobyt v koncentračním táboře. Lehkomyslný student práv Pavel je naopak otevřený všem novým zážitkům a jako nadšený amatérský filmař se se svou osmimilimetrovou kamerou pokouší zachytit svět kolem sebe. Helena, kterou potká na procházce městem, se však mladíkovu jednoduchému, radostnému konceptu vymyká. S Pavlovou něžnou, laskavou pomocí však dokáže postupně překonávat traumatizující minulost a otevřít se společné budoucnosti. Třetí významnou postavou vyprávění je hrdinčina starší sestra Olga, která považuje vztah za nemožný, protože Pavel a Helena mají naprosto odlišné životní zkušenosti. Chrání Helenu před Pavlem až do chvíle, kdy se její plachá a pasivní sestra dokáže sestřinu přehnanému opatrovnictví vzepřít… Kameraman Jan Čuřík dokázal vyprávění vdechnout civilní, přirozenou atmosféru, které napomáhají tehdy ještě nepříliš známí představitelé hlavních rolí – Marta Vančurová a Viktor Preiss. Partu hrdinčiny sestry se ujala Libuše Švormová.
Zdroj: NFA < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (4)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 6.6.2017
Bože co to bylo. Chudák holka skáče kolem blba, který se domnívá, že bude druhý Felini. No, jinak film děj v podstatě nemá. Všechno se motá kolem těch dvou. Nezdá se mi, že by hráli nějak přesvědčivě. Navíc mne to silně nebavilo a těšil jsem se na konec. Pro mne zbytečná, a pro jednou odbytá záležitost.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 11.5.2013
Velmi povedený milostný snímek z doby po skončení 2. světové války. Ona se vrátila s koncentračního tábora s hrůznými zážitky o krutosti války. On válkou prošel takřka bez újmy a tak si zjednodušuje život svou bezstarostností. Jednoho dne se náhodně potkají a divák tak má možnost sledovat jejich citové projevy a pomalé sbližování. Příběh je jemně dojemný podporován vizuálním obrazem a výborným hereckým výkonem Marty Vančurové a Viktora Preisse. Takových českých filmů je opravdu žalostně málo.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 18.3.2012
Myslím, že to jeden z mála pohledů na konec války, než plný politiky a hrdinství. Osobně mě zaujal ten střet světů hlavních hrdinů,Pavlův je plný očekávání, nadšení a bezstarostnosti. Zatímco Helenin je plný zlých vzpomínek a strachu.Vzniká mezi nimi milostný vztah, ale tak křehký.Helena chce být sama sebou, žít znova.. Doporučuji.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 11.6.2008
Připomíná jiný známý film...
...Romeo, Julie a tma, ovšem ten se odehrává přímo za války a židovská dívka se sama vydává nacistům. Tento příběh je zasazen do čerstvé doby po osvobození. Ač hlavní milostná linie mne nijak neuchvátila, na druhou stranu oceňuji snahu filmařů zobrazit nitro a prožitky lidí, do jejichž života velmi negativní měrou válka vstoupila a jak se po osvobození s tím snaží vyrovnat. Jsou zde mladí lidé, z nichž někteří si užívají bezstarostného života, druzí mají problém se do této bezstarostnosti začlenit. Film není výjimečný, ale zajímavý na shlédnutí určitě. Kromě oduševnělé Marty Vanučurové bude jistě překvapením mladinká Jitka Smutná v jedné z vedlejších rolí, tč. babička Věra v Ordinaci.
Reklama
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film