Milenci v roce jedna

Velmi povedený milostný   snímek z doby po skončení   2. světové války. Ona se   vrátila s koncentračního   tábora s hrůznými zážitky   o krutosti války. On válkou   prošel takřka bez újmy a   tak si zjednodušuje život   svou bezstarostností. Jednoho   dne se náhodně potkají a   divák tak má možnost   sledovat jejich citové   projevy a pomalé   sbližování. Příběh je   jemně dojemný podporován   vizuálním obrazem a   výborným hereckým výkonem   Marty Vančurové a Viktora   Preisse. Takových českých   filmů je opravdu žalostně   málo.

Myslím, že to jeden z mála   pohledů na konec války, než   plný politiky a hrdinství.   Osobně mě zaujal ten střet   světů hlavních   hrdinů,Pavlův je plný   očekávání, nadšení a   bezstarostnosti. Zatímco   Helenin je plný zlých   vzpomínek a strachu.Vzniká   mezi nimi milostný vztah, ale   tak křehký.Helena chce být   sama sebou, žít znova..   Doporučuji.

Připomíná jiný známý film...
...Romeo, Julie a tma, ovšem   ten se odehrává přímo za   války a židovská dívka se   sama vydává nacistům. Tento   příběh je zasazen do   čerstvé doby po osvobození.   Ač hlavní milostná linie   mne nijak neuchvátila, na   druhou stranu oceňuji snahu   filmařů zobrazit nitro a   prožitky lidí, do jejichž   života velmi negativní   měrou válka vstoupila a jak   se po osvobození s tím   snaží vyrovnat. Jsou zde   mladí lidé, z nichž   někteří si užívají   bezstarostného života,   druzí mají problém se do   této bezstarostnosti   začlenit. Film není   výjimečný, ale zajímavý   na shlédnutí určitě.   Kromě oduševnělé Marty   Vanučurové bude jistě   překvapením mladinká Jitka   Smutná v jedné z   vedlejších rolí, tč.   babička Věra v Ordinaci.

Bože co to bylo. Chudák   holka skáče kolem blba,   který se domnívá, že bude   druhý Felini. No, jinak film   děj v podstatě nemá.   Všechno se motá kolem těch   dvou. Nezdá se mi, že by   hráli nějak přesvědčivě.   Navíc mne to silně nebavilo   a těšil jsem se na konec.   Pro mne zbytečná, a pro   jednou odbytá záležitost.