Méďa Béďa

Moc dobře si pamatuji frontu   na vstupenky v Bílovci. Ano,   i já jsem byl, ačkoli již   ve věku, kdy jsem přece na   pohádky už dávno nechodil.   Takže maskován jsem se do   kina dostal a musím říci,   že mne to bavilo. Nyní, po   letech, jsem na filmík   narazil znovu a pobavil   stejně. Obří zásluhu mí   bezesporu náš dabing. Jirka   Bruder je prostě úchvatný.   Zda si to pustím zase? Asi   už ne. Je to skvělé, ale   přece jen asi určeno někomu   jinému než mé maličkosti.

Nepřekonatelná dvojka
Kdepak, Béďa a Bubu se v   naší kinematografii   neztratili. Přišel k mám v   uvolněné době konce 60. let   - a dostalo se mu péče   nejlepšího dabingu té doby.   Stejní aktéři dabovali i   krátké filmy, uvádění u   nás jako večerníčky. Ty   byly v dnešní době zoufale   předabovány, ale   potěšujícím zůstává   fakt, že na celovečerní   film si nikdo netroufnul   šáhnout a DVD s filmem   vyšlo s původním,   pochopitelně remasterovaným   dabingem. A že to jde   dokazuje, jak tento film, tak   i Sněhurka a sedm   trpaslíků.
(Takže si   nenechte nakukat, že   původní dabing nelze   použít. Lze. Ale to by z   toho dabingová studia neměla   kšeft!)
A ještě   jedna poznámka. A tou je   dokonalá práce s českými0   verzemi písniček! Tehdy   nebyl onen travný   "copyright control"   ze strany zahraničních   společností - takže se   podařilo písničky prostě   počeštit. Jsou o to   milejší a vtipnější,   protože naše.

Ukázkový příklad jak   kvalitní český dabing jsme   byli schopni dělat.   Neztratilo se nic z vtipu,   spíš právě naopak. Osobně   mám nejradši začátek,   když malý Bubo budí Béďu   a pak scénu s Cindy a panem   Smithem - Cindy:   "Koláč. Koláč,   koláč, koláč." Smith:   Ne, Cindy, tomu já   nevěřím." A lup, už   měl koláč v obličeji.