Leningradské nebe - 2. díl

Pokračování příběhu z   doby Leningradské blokády   začíná autentickými   záběry z ulic daného   města. Od tvůrců dobrý   tah. Hrdinské osudy letců   pokračují ve stejném   režimu jako u předchozího   snímku. Na konci je už však   příběh civilní a jaksi   nezajímavý, ale snad to   mělo jen ukázat, jak osudy   pokračovali. Syrový   realismus u obou dílů je   vysoký a ona autenticita   přináší na významu. Na   velké válečné exhibice se   nehraje, což je svým   způsobem dobře. Strádání   lidí tak není zatlačeno do   pozadí. Svým vyzněním a   pomalostí to dnes sice moc   neohromí, ale jako vkusná   výpověď jedné tragické   události zcela postačí.

Pokračování válečného   velkofilmu je obrazem   hrdinství sovětských   letců, vojáků Rudé armády   i civilního obyvatelstva   Leningradu. Jejich postoje,   jdoucí často až na hranici   sebeobětování, dokázali   překonat útrapy blokády a   výraznou měrou přispěli ke   konečnému vítězství.

Ve své době asi hodně   slavný film, v současnosti   hodně velká nuda. Málo   leteckých bitev a i když už   se objeví tak bez žádných   detailů.

počátkem 6o. let minulého   století se sovětší   filmaři vrátili k jedné z   nejdůležitějších etap 2.   světové války, k blokádě   leningadu a proto dali   vzniknout na svou dobu   hrdinskému velkofilmovému   opusu leningradské nebe.   antimilitaristovi, co není   historikem, ale dvoudílný   epos mnoho nepřinese, tedy   až na scénu, kdy válkou   zcela otupělé, vyhladovělé   a osiřelé děti ve zmrzlé   půdě silně ostřelovaného   pásma hledají a   vyhrabávají brambory.   ostatním filmařským fandům   a příznivcům děl z 2.   světové války lze film   doporučit snad jen pro svou   dokumentační hodnotu.