Lawrence z Arábie

Zajímavé podrobnosti k natáčení filmu Lawrence z Arábie:

- příchod Omara Sharifa z horizontu se natáčel v prvních měsících roku 1960 v Džebel Tubajq nedaleko jordánské hranice se Saúdskou Arábií

- v době natáčení panovalo, což je typické i s ohledem na místo a teplotní pásmo, neskutečné horko, filmaři museli dokonce ochlazovat teploměry, aby nedošlo k proražení rtuti

- naexponovaný film se ukládal do ledničky vedle jídla

- poušť měla ve filmu působit dojmem neporušenosti, tudíž rekvizitáři a pomocníci štábu dbali velmi na to, aby v písku před kamerou nebyla ani stopa navíc, zásobovací kamióny musely přijíždět z druhé strany, kde se nenatáčelo, aby neporušili filmařskou pouštní idylu

- nejbližší zdroj vody se nacházel 240 km daleko

- režisér David Lean patřil k těm tvůrcům, kteří dokázali jeden záběr točit do úmoru, než byli spokojeni, jedna scéna vznikala i dva týdny

- záběr, v němž Peter O´Toole čelí pouštní bouři na Sinaji, se točil devatenáctkrát, pro herce, který musel mít oči maximálně dokořán, natáčení této scény bylo velmi vyčerpávající

- aby získal roli Lawrence, musel O´Toole podstoupit několik „úpravných“ operací, které mu napřímily nos a upravily šilhání, ve skutečnosti pravý Lawrence vypadal poměrně nehezky a byl oproti svému představiteli i menšího vzrůstu

- na život v poušti se představitel hlavní role aklimatizoval tři měsíce, na přání režiséra musel studovat nejrůznější publikace a osvojit si chování beduínů

- před natáčením měl v rámci příprav za sebou O´Toole 8 tisíc kilometrů jízdy ve velbloudím sedle

- při natáčení došlo ke dvěma nepříjemným kolizím: Ve scéně, kdy se Audovi muži sejdou s Lawrencovými beudíny došlo k potyčce čtyř set arabských statistů, kteří beduíny neměli v oblibě, s dalšími členy účastníky natáčení, představitel hlavní role se v té potyčce ocitl na zemi a přibližně na deset minut se zcela ztratil ve vzniklé vřavě. Druhý incident byl způsoben strojem, který filmaři používali na vystřelování drobných kuliček do písku, aby vyvolali iluzi kulometné palby. Jedna kulička zasáhla O´Toola do oka a na chvíli ho oslepila, herec následkem toho spadl z velblouda.

- skromný O´Toole se spokojil jako s mimořádnou výhodou na místě natáčení s plátěnou židlí, na níž mezi záběry odpočíval, herecký kolega Alec Guiness však požadoval luxusnější podmínky, byl pro něho připraven perfektně vybavený karavan

- interiéry, útok na železnici a kulisy přístavu Akaba – to vše se natáčelo ve Španělsku

- záběry z arabského sněmu se natáčely v kasinu ve Španělsku

- záběry z britského velitelství vznikly v budovách v Seville, které byly určeny pro výstavní účely, v záběrech jsou vidět gobelíny ze sevillské expozice

- Peter O´Toole drtivou většinu záběrů natáčel sám, odmítal zastupování, při natáčení zhubl o 14 kilogramů vzhledem k velké fyzické zátěži

- některé postavy ve filmu jsou fiktivní, např. postavy plukovníka Harryho Brightona a Mr. Drydena vznikly podle charakterů několika jiných dalších osob

- ve filmu je patrný umělý pot, neboť ten skutečný se vlivem velkého horka hned odpařoval

- natáčení scény setkání Lawrence s Alim trvalo s přestávkou dva roky, na začátku natáčení se vznikl celek, ale detailní záběry toho samého setkání byly dotočeny až o dva roky později, pozorný divák zaznamená, že v jedné scéně se v různých přibližovacích záběrech mění rysy O´Toolovy tváře, zocelené tvrdými podmínkami při dalším natáčení v poušti

- ženské statistky pocházely z Egypta, neboť arabské ženy nesmí podle jejich zákonů stát před kamerou

- menší roli vojáka ztvárnil Nicholas Roeg, pozdější režisér filmu Muž, který spadl na zem z roku 1976 a snímku Teď se nedívej, r. 1973

- v roce 1989 vznikla nová, tzv. „slepená“ verze Lawrence z Arábie, v nejrůznějších archívech byly dány dohromady veškeré dostupné vystřižené záběry a vsazeny do původního filmu, nové uvedení snímku pod záštitou režiséra Leana se tak konalo skoro o 30 let později od jeho natáčení

- hlavním zdrojem informací a podkladů byla publikace Sedm pilířů moudrost od skutečného T. E. Lawrence, producent filmu Spiegel musel zaplatit 20 tisíc liber za autorská práva na tuto knihu profesorovi A. W. Lawrencovi, bratrovi skutečného Lawrence z Arábie

- název knihy chtěli filmaři použít jako název filmu, ale profesor a dědic práv po svém bratrovi nakonec použití názvu Sedm pilířů moudrosti zakázal, proto nese film název Lawrence z Arábie

Zajímavosti zpracovány podle knihy Petera van Geldera: Z filmu do filmu

"Čtyři hodiny bez hvězd, bez žen a milostného příběhu a také bez větší akce." Takto se o filmu vyjádřil herec Omar Sharif.

Rozpočet stoupl z 2.5 mil. USD na 13; zisk: cca 33 mil.
Točilo se v Jordánsku, Španělsku, Maroku a Velké Británii.
Honorář O´Toolea: 50,000 liber, Sharifa: 40,000.

Inspiroval G. Lucase a S. Spielberga - ten s M. Scorsesem pomohl restauraci do pův. délky; souč. náklady /2004) odhadl na 285 mil. USD.
Od 1991 v Nár. f. arch.