Křižáček

Režisér Václav Kadrnka patří k nejoriginálnějším českým tvůrcům současnosti. Jeho celovečerní debut Osmdesát dopisů (2011) se dočkal světové premiéry na Mezinárodním filmovém festivalu Berlinale, s úspěchem se promítal na celé řadě dalších světových přehlídek a jeho autor si za něj z Cen české filmové kritiky odnesl titul Objev roku. I druhý Kadrnkův celovečerní film se originálně dotýká vztahu otce a syna, byť tentokrát zcela jiným způsobem. Zatímco v Osmdesáti dopisech se režisér soustředil na perspektivu syna (a jeho matky), kteří se v komunistickém Československu snaží získat všechna nutná povolení k cestě za druhým z rodičů na opačnou stranu železné opony, v Křižáčkovi je klíčové hledisko otce. On se vydává za svým uprchlým synem, on sbírá střípky nejistých svědectví, interpretuje nalezené stopy, stále víc se utápí v pochybnostech a nejistotě, jeho víc a víc sžírá krutá představivost. Hlavní postava určila i obrazový formát snímku v poměru 4:3. „Chtěl jsem vytvořit tunel, který by podpořil otcův stav, jeho osamělost a úzkost. Schválně jsem mu nechával více prostoru nad hlavou, jako by na svých bedrech nesl velkou tíhu,“ vysvětluje Kadrnka svůj tvůrčí záměr. Ze stejného důvodu také režisér divákovi v první polovině odpírá pohled na nebe. K silným motivům filmu patří překračování, ať už ve formě vstupování či odcházení, potažmo dospívání. Práh (jak je nejvýrazněji vidět ve scéně s padacím mostem) totiž může světy stejně tak snadno spojovat jako rozdělovat. Prahem svého druhu, sítem i filtrem zároveň, se ve filmu stávají také hojně užívané draperie, opony a pláště – jako polopropustné membrány něčemu dovolují prostoupit, jinému ne. Ke vzniku díla Kadrnku inspirovala epická báseň Jaroslava Vrchlického Svojanovský křižáček. Snímek se natáčel výhradně v italských exteriérech a svoji světovou premiéru zažil v rámci hlavní soutěže letošního karlovarského festivalu.
Jaroslav Sedláček
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

Malý Jeník, jediný potomek rytíře Bořka (Karel Roden), se jednoho letního dne obléká do dětského brnění a utíká z domova v touze dosáhnout Svaté země. Samota, klopýtání přes kořeny a překonání strachu ze tmy se samy o sobě stávají vzrušujícím zážitkem; neznaje však směru cesty, brzy se ztrácí a archetypálně dětský element vyprávění s ním. Zoufalý otec se vydává po stopách zmizelého synka. Jako by mu ale osud nepřál, všude přichází pozdě a zastihne vždy jen svědky tvrdící, že chlapce viděli. Bořka postupně přemáhá beznaděj, zmatené vědomí se drolí a okolní krajina se stává krajinou jeho mysli. Šest let po úspěšném debutu Osmdesát dopisů přichází Václav Kadrnka se stylisticky neméně vyhraněnou adaptací básně Jaroslava Vrchlického. Dějovou úsporností a mlčenlivostí filmového tvaru pobízí naši představivost k vykonání poetické filmové pouti za chlapeckým dobrodružstvím, přetrženým poutem mezi otcem a synem a nalezením spásy v přímořských krajinách.

Martin Horyna
MFF Karlovy Vary 2017

Druhý celovečerní film režiséra Václava Kadrnky je inspirován epickou básní Jaroslava Vrchlického Svojanovský křižáček. Historické pozadí námětu tvoří legenda o dětské křížové výpravě. Rytíř Bořek se vydává po stopách svého zmizelého synka. Malý Jeník uprchl z domova, spěchá za snem, za iluzí o svatém poslání dětí. Stárnoucí otec po něm všemožně pátrá, snaží se syna dohnat, přichází ale všude pozdě, nachází už jen svědky, kteří tvrdí, že Jeníka viděli. Získává od nich alespoň střípky informací, ze kterých se snaží poskládat dohromady osudy svého chlapce. Ztraceného syna si projektuje i do dětí, na které cestou narazí. Obraz chlapce se však postupně rozostřuje, Bořkovo vědomí se postupně drolí a krajina, kterou putuje dál a dál, je stále více krajinou jeho stavu mysli. Jediné hmotné, co nachází, jsou předměty s Jeníkem spojené: dětský meč a křestní mince. Získává tak reálnou stopu, ale nedokáže ji správně vyhodnotit. Postupně přestává rozlišovat mezi skutečností a pouhou inscenací mýtu.

Film producentů Jana Macoly a Václava Kadrnky staršího koprodukují Česká televize, slovenská společnost Artileria a Barrandov Studio. Italským výkonným producentem je Carlo Cresto-Dina ze společnosti Tempesta. Výrobu filmu podpořil Státní fond kinematografie. Do kin bude Křižáček uveden na podzim 2016.
Česká televize