Králova řeč

Po smrti svého otce, anglického krále Jiřího V. (Michael Gambon) a skandální abdikaci krále Eduarda VIII. (Guy Pearce), je Bertie (Colin Firth), který celý život trpí vadou řeči, nečekaně korunován králem Jiřím VI. Británie stojí na prahu 2. světové války a zoufale potřebuje silného vůdce, kterého ale jen těžko vidí v koktavém králi. Králova milující manželka Alžběta (Helena Bonham Carter), budoucí královna matka, proto domluví setkání s úspěšným, ale poněkud svérázným a excentrickým terapeutem řeči Lionelem Loguem (Geoffrey Rush).
Po těžkém začátku, kdy si neslučitelné charaktery dvou silných osobností jen obtížně hledají cestu jeden k druhému, se mezi oběma muži vytvoří silné pouto. Král nakonec přistoupí na neobvyklý způsob léčby a s pomocí Loguea, rodiny, vlády i Winstona Churchilla (Timothy Spall) vadu řeči překoná. Dokáže ale obstát i ve chvíli, kdy je třeba, aby v rádiu pronesl zásadní projev, který má povzbudit a inspirovat anglický národ v době, kdy to nejvíce potřebuje?

Princ Albert, přezdívaný Bertie, je po kontroverzní abdikaci staršího bratra Eduarda jmenován panovníkem Anglie – králem Jiřím VI. Druhá světová válka je na spadnutí a země potřebuje silného vůdce, avšak introvertní a nečekanými povinnostmi zavalený Bertie, jenž navíc trpí vadou řeči, je veřejnosti spíš pro smích. Jeho žena Alžběta domluví novopečenému králi schůzku s výstředním řečovým terapeutem Lionelem Loguem, díky němuž se nejen zbaví koktavosti a přednese inspirativní řeč svému lidu, ale také v něm najde blízkého přítele. V oscarovém snímku protknutém britským humorem exceluje ústřední herecká trojice ve složení Colin Firth, Geoffrey Rush a Helena Bonham Carter, kteří svým postavám dodali potřebnou jiskru a plasticitu.



Natalia Kozáková MFF Karlovy Vary 2022

Jeden z nejoceňovanějších loňských titulů, historický životopisný snímek Králova řeč, připomíná svým zaměřením na moderní dějiny britské panovnické rodiny také velmi úspěšný film Královna (2006, FP 2/2007). Zatímco ten líčil peripetie vztahu královny Alžběty II. a premiéra Tonyho Blaira, scenárista David Seidler (jenž sám trpěl zadrháváním řeči) a režisér Tom Hooper se ve svém díle soustřeďují na přátelství Alžbětina otce, krále Jiřího VI. (1895-1952) a jeho logopeda, Australana Lionela Loguea (1880-1953). O setkání povahově i společensky rozdílných mužů se postarala králova chápavá manželka Alžběta (1900-2002). Panovník totiž od dětství koktal, což byl závažný handicap v jeho společenské i politické dráze. Proměny vazeb mezi mentorem se svéráznými léčebnými metodami a jeho vysoce postaveným pacientem jsou rámovány prvním neúspěšným veřejným vystoupením před mikrofonem tehdy ještě vévody z Yorku v roce 1925 a královým rozhlasovým projevem v den vyhlášení války Německu v září 1939. Aristokrat se musí hned při prvním setkání v logopedově omšelé pracovně proti své vůli podřídit jeho neobvyklým pravidlům. Australan kupříkladu trvá na oslovování křestními jmény. Ve své léčbě má navzdory pacientovým občasným vzpourám úspěch a dokáže ho připravit na důležitá vystoupení, při nichž mu je vždy oporou. Mezi oběma muži nakonec vznikne přátelské pouto. V pozadí „soukromého“ příběhu se odvíjejí i důležité historické události, z nichž nejvýznamnější je abdikace krále Edvarda VIII. kvůli jeho zamýšlenému mezaliančnímu sňatku s Wallis Simpsonovou a následný nástup jeho mladšího bratra Bertieho, tedy Jiřího VI., na trůn. Film je natočen podle reálných postav a na základě autentických materiálů (včetně korespondence obou mužů či Logueových záznamů), přesto jsou v něm četné historické nepřesnosti. Například první setkání se ve vyprávění odehraje až v roce 1934, ačkoliv se uskutečnilo již v roce 1926. Zároveň se vnucuje představa, že prvním úspěšným rozhlasovým projevem byla zmíněná první válečná řeč. Ve skutečnosti vystupoval král v rádiu do té doby mnohokrát. – Základními pilíři úspěchu civilně pojatého filmu jsou skvělé herecké výkony, dobře napsaný scénář s břitkými dialogy v nejlepších tradicích suchého britského humoru a lidská vřelost. - Současně s českou premiérou vyšla stejnojmenná kniha (2010, Mladá fronta, Praha 2011) Marka Loguea a Petera Conradiho, jež navzdory tvrzení na přebalu není předlohou pro film, nýbrž životopisem Lionela Loguea, zpracovaným mj. i na základě filmu (na němž se logopedův vnuk podílel jako poradce).
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2011/4