Kouzelný dům

"Možná, že celý   lidský život je jenom   sen." To možná je, ale   tohle byl pro mě vyloženě   zlý sen! Sledovat celou dobu   vykulený oči Mandlové nebo   Štěpánka je fakt zlo!   Navíc Adina nebyla nikdy   dobrá herečka. Nerozumím,   co je na tomto snímku tak   hodnotného, dyť to je   obyčejná naivní a   prostomyslná červená   knihovna, která mohla   dojímat maximálně naše   babičky. Československou   kinematografii minulého   století mám v úctě, i   filmy Otakara Vávry, najdou   se však i výjimky, které   bych nejradši nikdy neviděl.   Příkladem budiž Kouzelný   dům.

Pozoruhodné dílko,   řemeslně dokonalé, z   barrandovské továrny na sny.   Úžasně vykouzlená   atmosféra zahnívající,   leč laskavé jistoty. Scénu   s hypnotizérem určitě   okopíroval Woody Allen, po 60   letech.

Lze jen poděkovat náhodě,   že jsem film vybral, neznaje   jeho obsahu ani zaměření.   Jen tak jsem si mohl vychutnat   tajemný objev dívky a   chvilku přemýšlet, zda   nepůjde o sci-fi nebo horor.   Toto se ovšem chvíli po   začátku filmu vysvětlí   což je škoda. Celkově to   není nic moc, jen další   paní Javořická ze sta, ale   pár silných scén zde bylo.   Podruhé však raději ne.   Zatím jen mrknu na remake,   který již mám přichystán   a jsem zvědav, jak si s   tématem poradí pan Balík.

Spadne letadlo, všichni   zahynou a jenom se zachrání   Marie Ungrová. Jenže ona   přijde o paměť, a vůbec si   nic nepamatuje, i rodina jí   pokládá za mrtvou. Ta se   dostává shodou náhod do   domu, který pro ní může   být i kouzelný. Zde žijí i   dvě tetky a jednu hraje   Terezie Brzková. Když se   podíváte blíže do její   filmografie, zjistíte, že   herečka, v době, kdy si   mohla dopřávat klidný   důchod, začne po své   šedesátce hrát a jde z   filmu do filmu. A hraje dámy,   maminky a babičky a na   rolích je znát, že se   chová jako profesionálka.   Mnohé filmy se v televizi   často reprýzují, takže   když mladí lidé nebudou   pořád sedět u počítače,   nebo psát 1000 SMS za den a   podívají se na film pro   pamětníky, musí herečku   znát. Loni, v roce 2013, jsem   byl na hřbitově, na   Vyšehradě, tak tam můžete   vidět její skromný hrob   vedle pomníků Zeyra, Boženy   Němcové,otce i syna Deylů,   nebo i Milady Horákové...

Já mám vůbec slabost pro   pamětnické filmy a tak jsem   docela překvapený tímto   filmem. Ta ponurost a   nehnutelnost "kouzelného   domu" , to bylo i trochu   strašidelné. I ty postavy   byly zvláštní. Herci   prostě vynikající,   zvláště rozervaný E.   Kohout a pak zamilovaný   Z.Štěpánek a nemohu   zapomenout na Adinu Mandlovou,   protože její Marie byla   úplně jiné než její dámy   z vyšší společnosti, moc   mě překavapila.Na svoji dobu   dobrý film.

Výborně natočený film se   silným příběhem. Adina   Mandlová ztvárnila roli   skromného děvčete i roli   bohaté a namyšlené paničky   skvěle, Zdeněk Štěpánek   předvedl také výborný   výkon. Velmi chválím a   hrozně se mi líbí, že film   dopadl dobře, tedy   šťastným návratem do   Kouzelného domu. Marta   Ungrová si správně   uvědomila, že tam se   nachází opravdové   štěstí.

Výborná psychologická role Mandlové.
Měla jsem možnost číst   knižní předlohu Kouzelného   domu (román od K. J.   Beneše), i několikrát   vidět tento film. Vím, že   není příliš správné   porovnávat literární a   filmovou podobu, či se nechat   vzájemně ovlivňovat,   nicméně v tomto případě   si to snad dovolit mohu,   neboť i přes filmařské   odchylky považuji hraný   přepis za výborné   přenesení literárního   díla. Slovo odchylky není   tak úplně přesné, neboť   film se celkem věrně drží   své románové předlohy, jen   konec je stylizovaný jako   happy end. V knižní podobě   se Marie Larišová rozpomene   na svou původní identitu   Marie Ungrové, na dobu   strávenou v   "kouzelném" domě   po boku Martina a jeho rodiny   zcela zapomene a vrátí se do   svého velkého světa   snobství a   bohatství...Filmoví tvůrci   připsali hlavní hrdince   procitnutí a pokorný návrat   zpět do domu, kde strávila   několik týdnu bez   zbohatlické přetvářky a   kde se v prvé řadě   mezilidské vztahy řídily   srdcem, nikoliv penězi. S   ohledem na dobu vzniku filmu   tento počinek chválím. Ač   nejsem příznivec   zbytečných nasládlostí a   patosů, dokážu plně   pochopit, že v době   začínající okupace, v roce   1939, byla pro český lid   důležitá každá naděje a   víra v dobrý konec /viz   také závěr filmového   zpracování Babičky/. Z   tohoto důvodu považuji   Kouzelný dům za důležitý   projekt v historii naší   kinematografie. Pokud jde o   hlavní roli, Adina Mandlová   byla naprosto skvělá a obě   polohy své role zvládla s   naprostou přesvědčivostí.   Výkon výborného herce   Zdeňka Štěpánka snad ani   nemá smysl komentovat, neboť   já osobně ho řadím k   jedněm z největších person   v našem filmu.

Kouzelný dům
Neznámá dívka bez paměti,   co si říká Marie   Láryšová... přichází,   aby změnila nejen osud   svůj,ale i všech obyvatelů   tohoto domu