Kontaminátor

Na přelomu osmdesátých a   devadesátých let nebylo ve   videopujčovnách filmů nikdy   dost a tak vznikaly jak na   běžícím páse. Dnes jsou   už vesměs všechny do   jednoho zapomenuté, ale   občas se stane ten zázrak,   že se nějaký někde ještě   objeví. Italská a   filipínská produkce byla v   žánrech akce, sci-fi a   hororu hodně plodná a mnohdy   došlo i ke spolupráci. A to   je příklad tohoto snímku,   který má kupodivu mnoho   nejrůznějších názvů, z   nichž ten český   ´Vetřelcátor´ je asi ten   nejvěrohodnější, co se   týče námětu celého   dějství. Film byl všude,   jen ne v USA. Prý licenční   problémy, ale čert ví, jak   to skutečně bylo. Tvůrci si   plně vzali na paškál nejen   námět, ale i celé dějství   ze snímku ´Vetřelci´   (1986). Určité detaily   upravili ku prospěchu své   vize, čímž hlavně do   finále nacpali něco ze   snímku ´Terminátor´   (1984). Točilo se někde ve   strojovně, či kde, a jedná   se o plně nízkorozpočtový   film televizního ražení, u   kterého se sice skřípe   zuby, ale z oblasti ryze   popcornové zábavy to zase   není až tak špatné.   Právě pro to pobavení se   vlivem známé vetřelčí   šablony celé dějství po   divácké stránce čeká, co   z následující scény   italští tvůrci provedli.   Lecjaké herecké výkony   nelze očekávat, ani nějaké   nervydrásající scény. Už   ten soundtrack naznačuje, že   se to vůbec nemá brát   vážně. Ano, každého   napadne plagiátorství, neb   kromě scén jsou převzaty i   mnohé dialogy a co se týče   jmen postav, no, spíše to   sklouzává k nedobrovolné   parodii. Onen rapidně nízký   rozpočet tak všemu vnucuje   naprostý minimalismus, který   v tomto smyslu zase určitý   filmový potenciál má. Ono v   nějakém letním kině,   autokině či v televizi kolem   půlnoci to k jednoduché   zábavě plně postačí. Ve   svém smyslu snímek lze brát   jako tvůrčí extravaganci   daným plagiátorským   akceptem šokovat a bavit   zároveň. A když se to vezme   kolem a kolem, ono to tak   vcelku skutečně i funguje.