Kontaminátor

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let   nebylo ve videopujčovnách filmů nikdy dost a   tak vznikaly jak na běžícím páse. Dnes jsou   už vesměs všechny do jednoho zapomenuté, ale   občas se stane ten zázrak, že se nějaký   někde ještě objeví. Italská a filipínská   produkce byla v žánrech akce, sci-fi a hororu   hodně plodná a mnohdy došlo i ke spolupráci. A   to je příklad tohoto snímku, který má   kupodivu mnoho nejrůznějších názvů, z nichž   ten český ´Vetřelcátor´ je asi ten   nejvěrohodnější, co se týče námětu celého   dějství. Film byl všude, jen ne v USA. Prý   licenční problémy, ale čert ví, jak to   skutečně bylo. Tvůrci si plně vzali na   paškál nejen námět, ale i celé dějství ze   snímku ´Vetřelci´ (1986). Určité detaily   upravili ku prospěchu své vize, čímž hlavně   do finále nacpali něco ze snímku   ´Terminátor´ (1984). Točilo se někde ve   strojovně, či kde, a jedná se o plně   nízkorozpočtový film televizního ražení, u   kterého se sice skřípe zuby, ale z oblasti ryze   popcornové zábavy to zase není až tak   špatné. Právě pro to pobavení se vlivem   známé vetřelčí šablony celé dějství po   divácké stránce čeká, co z následující   scény italští tvůrci provedli. Lecjaké   herecké výkony nelze očekávat, ani nějaké   nervydrásající scény. Už ten soundtrack   naznačuje, že se to vůbec nemá brát vážně.   Ano, každého napadne plagiátorství, neb kromě   scén jsou převzaty i mnohé dialogy a co se   týče jmen postav, no, spíše to sklouzává k   nedobrovolné parodii. Onen rapidně nízký   rozpočet tak všemu vnucuje naprostý   minimalismus, který v tomto smyslu zase určitý   filmový potenciál má. Ono v nějakém letním   kině, autokině či v televizi kolem půlnoci to   k jednoduché zábavě plně postačí. Ve svém   smyslu snímek lze brát jako tvůrčí   extravaganci daným plagiátorským akceptem   šokovat a bavit zároveň. A když se to vezme   kolem a kolem, ono to tak vcelku skutečně i   funguje.