Jsou hvězdy, které nehasnou [TV pořad]

Hodnocení trapnosti podle Hrona
Zpívat na playback a různě se v převlecích   pitvořit, to by mohl
předvádět i Železný   nebo Volner z ČT. Možná kdyby tento pořad   neuváděl Hron tak bych hodnotil malinko jinak.   Proto bych zavedl jednotku trapnosti 1 Hron. Byla   by to ohromná jednotka jako 1 Farad, tedy   například Novotný by měl hodnoto 25   miliHronů, Pavlásek 95 mikroHronů, Suchánek   190 nano Hronů, Ruda z Ostravy 356 pikoHronů   atd.

Nemám nic zásadního proti takovým typům   zábavných pořadů a dokonce musím obdivovat   Vladimíra Hrona, protože zpívat a imitovat   zahraniční pop-hvězdy není jednoduché, aby to   nebyla karikatura. On to zvládl výborně, ale na   druhou stranu mně to připomínalo poutˇovou   estrádu. A i dnes se ptám, jak vlastně zpívá   sám Vladimír Hron. No, ne že bych bez toho   nemohl žít. Mám rád staré písničky, ale   raději si poslechnu originály.

Když jsem viděl Vladimíra Hrona poprvé   začátkem devadesátých let v zábavném pořadu   "Šance", dobře jsem se bavil. V   pozdějších letech mi připadá, že svůj   talent rozmělnil v různých televizních   estrádách a z původní vtipné parodie nic   nezbylo. Jako by se začal vážně zaobírat   uměním, k čemuž má právě popík, který on   provozuje s různými vyhaslými hvězdami   (Vondráčková, Zagorová, Neckář, Rottrová   atd), hodně daleko. I když tyhle   "hvězdy" pamatuji, když začínaly,   vždy dám přednost záznamu z let dávno   minulých před trapnou a nablýskanou podívanou   v podání Vladimíra Hrona.