Jan Cimbura

POZOR SPOILER

Jan Cimbura vrací se z vojny domů, do Semic. Sedlák Kovanda potřebuje pacholka, sjedná si právě Jana. Ten přichází a hned se stává oblíbeným. Je to pracant a hlavně umí s koňmi, které má Kovanda hnedle dva. Jednou vidí Cimbura, jak jiný pacholek, Bártík, týrá koně a ihned mu vyčiní. Dokonce nadzvedne i vůz, což vidí služebná Marjánka. Pantáta si na Jana nachystal pastičku, aby si prověřil jeho poctivost, a i v tomto Cimbura obstojí na jedničku. Nepije, nekouří a ani mezi chasu nezajde. Ale do hospody na tancovačku ano. Jen aby se ukázal, že není namyšlený. Zde však dochází k incidentu, mládenci mu objednají sólo a Bártík mu strčí bláznivou Anýžku. Všichni se smějí, ale Cimbura jim hnedle vysvětlí, co a jak. Klidně si to rozdá s půlkou hospody a ještě vytancuje Marjánku. Zbitý Bártík s kamarádem Jurou jdou do jiné hospody, do tajné u žida. Jednou přichází Piksa a prosí, aby pantáta Kovanda vedl Marjánku k oltáři, protože si ji bude Piksa brát. Pantáta tedy svolí, i když má vézti pana radu Miltnera. Místo něj jede Jan. Při cestě jsou ve tmě napadeni, ale Cimbura se nedá. A hned se vsí nese řeč, že pět jich ubil. Cimbura se směje, tvrdí, že ne on, ale koně jsou tomu příčinou. Bártík se opíjí u žida, ale už nejsou peníze. Proto podepisuje židovi úpis. A pije dál. Kovanda nabízí Janovi konec posluhování a spoluúčast u jeho statku. A také bude formanit na vlastní pěst. Bártíkův grunt jde na buben. Vyprávějí si o tom ženské. A prej ten váš tam také kdesi cosi, a už si to ženské hrnou k židovi. Z obchodu a nálevny mu udělají kůlničku na dříví a jsou spokojené. Marjánčin manžel na tom není zdravotně dobře. Povolává Cimburu a chce po něm, aby se mu, až odejde z tohoto světa, staral o jeho rodinu a dětem dělal poručníka. Cimbura souhlasí. A když vynese obě děti z ohně, zůstává u Marjánky natrvalo…

V roce 1941 natočil režisér František Čáp film podle románové předlohy J. Š. Baara - Jan Cimbura. Čáp už měl tou dobou za sebou velmi úspěšné ztvárnění filmu Babička v hlavní roli s jedinečnou Terezií Brzkovou. Spolu se scénáristou Rudolfem M. Vodičkou natočili podstatnou část románové předlohy, kterou byl návrat Jana Cimbury z vojny i jeho láska k Marjánce. Tento zfilmovaný román se stal koncem roku 1941 velmi divácky úspěšným. Hovořil citlivě k lidem obrazem, ztvárněním a výbornou kamerou Karla Degla: krásná česká krajina a pohledem na čestného a pravdivého člověka, ve spojení s rodnou zemí, ale i těžká doba okupace, a to nebylo v té době málo. Hlavní roli Cimbury se na výbornou zhostil Gustav Nezval a získal za tento film cenu za herecký výkon. Tím se stal jedním z nejúspěšnějších českých herců ve válečném období. Marjánku hrála Jiřina Štěpničková.

Z dlouholeté vojenské služby se vracejí dva dobří přátelé: Jan Cimbura ze Semic a Josef Piksa z Putimi. Piksa hospodaří na vlastním, Cimbura přijme službu u hradišťského sedláka a starosty Kovandy. Čeledín Cimbura je pro hospodářství hotový poklad. Je silný a pracovitý, nepije a nekouří. Děvečka Marjánka na něm může oči nechat a také ona se Cimburovi líbí. Cimbura se však nechce a nemůže ženit. Nejprve se chce osamostatnit a to může trvat léta. Když zjistí, že si na Marjánku myslí Piksa, doporučí jí, aby se za něj provdala. Obyvatelé Hradiště si Cimburu oblíbili, ale svobodní mládenci na něj žárlí. Rázným zásahem při hospodské rvačce si však zjedná respekt i u nich. Cimbura se naučil práci s koňmi a začne s Kovandovou podporou pracovat jako forman. Léta plynou a Marjánka má už tři děti. Za prudkého deště se jednou Piksa nachladí a ulehne s těžkým zápalem plic. Ke svému smrtelnému loži zve Cimburu a prosí ho, aby se postaral o jeho ženu a děti. Cimbura slib plní a když s nasazením vlastního života zachrání děti z hořícího lesa, dohodnou se s Marjánkou, že se vezmou a budou hospodařit společně.

Zdroj: NFA

Životní příběh poctivého a zbožného jihočeského venkovana je pietní adaptací literární klasiky. Lyrické obrazy idealizované přírody zaujmou více než vněhškově stylizované výkony pražských herců v rolích zemitých vesničanů. Karikovaná postava židovského krčmáře je ojedinělým projevem antisemitismu v protektorátních filmech.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu


Po letech vojenské služby se dva přátelé vracejí domů. Cimbura dělá čeledína, Piksa hospodaří na svém. Oba se zamilují do stejné dívky. Cimbura ustoupí, protože ví, že s Piksou bude lépe zaopatřena. Po přítelově smrti se stará o ni a celou rodinu

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora