Obsah filmu Já, Natálie
Natalie Millerová (
Patty Duke) bydlí s rodiči v Brooklynu a už odmala se trápí tím, že není krásná. Zdráhá se věřit, že vyroste do krásy (narozdíl od svých hezkých vrstevnic, které prý zoškliví) a život jí dá za pravdu. Je neustále ve stínu svých přitažlivějších spolužaček a kamarádek, ovšem hlavní přítěží je pouto domova a svazující péče milující rodiny. Natalie se rozhoduje přes odpor rodičů k radikálnímu kroku - odstěhuje se na Manhattan, do bohémského prostředí Greenwich Village. Najde si malý byt, práci servírky a seznámí se s pohledným sousedem Davidem (...
Natalie Millerová (Patty Duke) bydlí s rodiči v Brooklynu a už odmala se trápí tím, že není krásná. Zdráhá se věřit, že vyroste do krásy (narozdíl od svých hezkých vrstevnic, které prý zoškliví) a život jí dá za pravdu. Je neustále ve stínu svých přitažlivějších spolužaček a kamarádek, ovšem hlavní přítěží je pouto domova a svazující péče milující rodiny. Natalie se rozhoduje přes odpor rodičů k radikálnímu kroku - odstěhuje se na Manhattan, do bohémského prostředí Greenwich Village. Najde si malý byt, práci servírky a seznámí se s pohledným sousedem Davidem (James Farentino), který se pokouší malovat. Jejich vztah nabírá na intenzitě, ale na jeho konci čeká poněkud trpké vystřízlivění...
Snímek Já, Natálie (1969) vznikl v Hollywoodu v době zásadních společenských změn, jež teprve nesměle pronikaly do filmové tvorby. Natočil ho oceňovaný divadelní tvůrce Fred Coe (1914–1979), a i když se příběh dívčího dospívání a emancipace většinou drží zavedených klišé, pronikají do něho i realističtější prvky ve vykreslení umělecké bohémy i v prezentaci generační vzpoury, byť váhavě a opatrně. Přesvědčivost snímku pomáhá udržovat především herectví Patty Dukeové (držitelka Oscara a dalších ocenění za postavu postižené Helen Kellerové v Divotvůrkyni), která za svůj výkon dostala Zlatý glóbus. I v menších rolích se objevují někteří známí herci, např. Martin Balsam (strýc Harold), Elsa Lanchesterová (paní domácí) a Bob Balaban (perspektivní nápadník Morris). V epizodce vulgárního mladíka na parketu v tomto filmu debutoval Al Pacino.
Česká televize < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 3.4.2013
Emancipovaný, lehoulince feministicky zaměřený film. Napřed jsem si myslel, že musel být natočen někdy na konci padesátých let. Ve skutečnosti vznikl o deset let později. Vedla mne k tomu cudnost filmu, cudnost její hlavní hrdinky. Vzhledem neodpovídala vyšperkovaným barbínám a tak z toho má trochu mindráky. V dětství, místo aby se rozplakala, když se ji nějaký chlapec kvůli vzhledu smál, tak mu vyrazila dva zuby. Odmaturovala, byla i vyhozena z vysoké školy a ve dvaceti stále pannou. Všechny její kamarádky a spolužačky se postupně vdávají, a ona nic. Jednoho dne se vše může změnit.
Všechny tyto peripetie života mladé dívky vtipně komentuje sama hrdinka. Je to příjemný film, který byl promítán v rámci Filmových návratů.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 17.3.2013
Ne, tohle není můj šálek kávy. I když útlá představitelka hlavní role je velmi sympatická, film rozhodně nepovažuji za přínos americké kinematografii. Hledání sama sebe už bylo zfilmováno vícekrát a mnohem lépe.